|
|
|
|
||
Z Malé Hanoje ke hvězdám a zpátkyNový projekt fotografické dvojice
Stein-Issa text: Zuzana Štefková Na počátku nejnovějšího projektu Štěpánky Steinové a Salima
Issy nazvaném Little Hanoi nebyla touha vytvořit sociální studii, ale
koncept vycházející z prosté úvahy. V české společnosti, kde valná
většina „bílého“ obyvatelstva stále vnímá vietnamskou komunitu jako stánkaře
prodávající levné napodobeniny módních značek a kde podstatná část populace u
Vietnamců oblečení nakupuje, je zajímavé zaměřit objektiv fotoaparátu na
samotné „určovatele většinového vkusu“ a položit si otázku, jakou módu nosí
sami Vietnamci. Setkání s obyvateli „Malé Hanoje“, respektive asijské
tržnice SAPA v Praze Libuši, však posunulo vyznění projektu dále od módy
směrem ke konceptuálně laděnému portrétu jedné komunity, o které toho Pražané
mnoho nevědí, přestože tu žije s nimi a má se čile k světu. Libušská asijská tržnice vznikla ve druhé polovině
90. let z budov jatek patřících masokombinátu Písnice a záhy se
vyprofilovala ve svéráznou komunitu působící dojmem města ve městě.
V roce 1999 byl komplex těžce poškozen požárem (jednalo se o jeden
z největších požárů druhé poloviny 20. století na území Prahy), nicméně
stánkaři se nenechali odradit a bez ohledu na stísněné podmínky dál pilně
podnikali. Zároveň bylo čím dál více zřejmé, že zvláště starší vietnamští
trhovci nevidí důvod, proč by se měli učit češtinu a pokoušet se o kulturní asimilaci,
když je možné žít mezi svými a po svém. V tržnici je většina nápisů
pouze ve vietnamštině, nachází se zde vietnamská školka, překladatelské
agentury, jazyková škola, salony krásy, půjčovny šatů, kadeřnictví a herny
pro Vietnamce nebo ordinace vietnamského zubaře. Atmosféru „Malé Hanoje“ pak
dokresluje všudypřítomná vůně hovězí polévky pho bo. Mezitím ovšem
dospívá mladá generace, která se s českou kulturou ztotožňuje
nesrovnatelně větší měrou, než se to kdy podařilo jejich rodičům. Tito mladí
Vietnamci leckdy mluví česky častěji než vietnamsky, studují české školy a
odcizují se konfuciánským hodnotám, které určovaly život jejich předků. Little Hanoi je projekt
mapující tuto dynamicky se měnící komunitu ve stejně proměnlivém
prostředí odrážejícím její problémy i aspirace. Zároveň jde o sérii nesoucí
rukopis typický pro práci dvojice Steinová & Issa, který pracuje s
typovými a individuálními portréty a využívá postupy převzaté z módní
fotografie – konkrétně způsob ostrého divadelního svícení, které vytváří
dramatickou atmosféru a proměňuje obyčejné ve „hvězdy okamžiku“. Díky tomuto
osvětlení nabývá prozaické prostředí tržnice nečekaných kvalit, ozářené
postavy se ostře rýsují proti ztemnělému nebi a na jejich tvářích si
pohrávají záhadné odlesky. Silné světlo zdůrazňuje figury, ale zároveň láme
barevnost a mění okolí v temné kulisy. Zvláště snímky pořízené
v exteriéru tak působí dojmem zadní projekce nebo efektu takzvané
americké noci. Toto světelné aranžmá může v závislosti na formě rámování
figury fungovat dvěma protichůdnými způsoby – na jednu stranu danou figuru
izoluje a zdánlivě zmrazí v čase, na stranu druhou zároveň naznačuje
příběh. Stejným způsobem pracovali autoři v případě jiných sérií,
v nichž mapovali určité skupiny obyvatelstva v jejich charakteristickém
prostředí, ať už se jednalo o obyvatele povodněmi postiženého Karlína, mládež
z průmyslového Newcastelu, české myslivce, majitele rychlých aut
s jejich čtyřkolými miláčky, svobodné matky, žokeje, zaměstnance
Národního divadla či banky Unicredit, dělníky Metrostavu nebo skupinu vědců,
kteří se podíleli na vývoji první české družice Magion. více v tištěném
A+A |
||||
|
|
|
|
||
|
|
||||