Ondákovy Benátky text: Kateřina Černá Bratislava – Letošní podoba společného českého a slovenského pavilonu na bienále v Benátkách bude v rukou slovenského umělce Romana Ondáka. Rozhodla o tom koncem listopadu sedmičlenná mezinárodní komise. Ta posoudila 13 návrhů, ale nakonec žádný nevybrala. Po poradě pak oslovila Ondáka, který nabídku přijal. Tvůrci soutěžních projektů Ondáka podpořili, ale protestují proti postupu poroty. Její předsedkyní byla Katarína Rusnáková, vedoucí katedry dějin umění v Banské Bystrici a krátkodobá ředitelka Sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Podle Rusnákové žádný z předložených návrhů nesplnil základní požadavek, kterým je „zaujímavá, koherentná umelecká výpoveď, založená na inovativnom prístupe k formulovaniu aktuálnej tématiky a súčasných problémov života v sviežom vizuálnom jazyku“. „Kvalita přihlášených návrhů nebyla slabá, ale taková československá. Chyběl jim internacionální přesah. Ondákovo dílo mluví mezinárodním jazykem,“ komentoval rozhodnutí poroty její člen, galerista Jiří Švestka. Dvaačtyřicetiletý Ondák je hvězdou slovenského konceptuálního umění a každoročně se účastní mnoha světových přehlídek. Jen během minulého roku zavítal například do Šanghaje, Panamy, Kodaně nebo Bostonu. Na benátském bienále se objevil už před šesti lety v rámci mezinárodního projektu Utopia Station, který organizoval Hans Obrist, kurátor loňské výstavy Uncertain States of America v Rudolfinu. Ondák tehdy v Benátkách vystavil svůj Dopis slovenskému ministru kultury, který obsahoval jedinou větu – dotaz, jestli ministr podpoří jeho záměr založit virtuální muzeum současného umění. O kvalitě Ondákovy tvorby není sporu. Příčinou protestů umělecké obce je způsob výběru. „Ak spomedzi 13 projektov nebol žiaden natoľko výrazný, aby zaujal komisiu, je to mimoriadne znepokojivý a negatívny signál voči celej umeleckej obci a bezprecedentná urážka každého autora prihláseného projektu,“ uvádí se v protestním dopise adresovaném Slovenské národní galerii. Mezi jeho signatáři najdeme vesměs soutěžící umělce a kurátory, například Dušana Brozmana, Juraje Čarného, Lýdii Pribišovskou nebo Krištofa Kinteru. „Jde o neprofesionální způsob zacházení s profesionální veřejností,“ stěžuje si Zuzana Štefková z Centra pro současné umění, která se soutěže účastnila jako kurátorka. „Vzhledem k tomu, jak jsme dopadli, jsme dost rozčarovaní. To se nemuseli obtěžovat vypisováním konkurzu – podobně jako před čtyřmi lety.“ Štefková naráží na rok 2005, kdy se slovenská strana rozhodla, že výběrové řízení nevypíše, a vyzvala výtvarníky k účasti přímo. Přímá volba umělce do národního pavilonu v Benátkách je běžná ve Francii, Rakousku a dalších zemích. Výběrové řízení naopak v tomto případě podle Jiřího Švestky není příliš šťastné: „Jde o předstírání demokracie. Když to tak nedělají v cizině, proč bychom to měli dělat u nás?“ Benátské bienále bude letos probíhat od 7. června do 22. listopadu. Hlavím kurátorem akce je Daniel Birnbaum, kterého české publikum zná, podobně jako Obrista, jako spoluautora výstavy Uncertain States of America. Zastřešujícím tématem bienále je Vytváření světů (Making Worlds).
		Roman Ondák: It Will All Turnout Right in the End / 2005-06