|
|
|
|||
|
Kliknutím zvýšíte hodnotu autora Výstava
Jiřího Davida v Městské knihovně text: Jiří Hůla / Autor je výtvarník, teoretik umění,
publicista a archivář. Dvaapadesátiletý Jiří David už pomalu patří ke
starší výtvarné generaci. Je malířem, tvůrcem působivých instalací,
pedagogem. V letech 1995 – 2002 působil coby vedoucí ateliéru vizuální
komunikace na Akademii výtvarných umění v Praze, v současnosti vede
intermediální a konceptuální ateliér na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Ve
výstavních sálech Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně právě
probíhá jeho Předběžná retrospektiva. Svým
dílem vždy reagoval na společenské a dobové problémy, výtvarnými prostředky i
slovem se s větším či menším zdarem vyjadřoval k současným událostem. Díky
své útočné otevřenosti je považován za kontroverzního umělce. Otázkou je – a
netýká se to jenom Jiřího Davida -, nakolik jsou dnes provokující,
kontroverzní či odlišné názory, skutky a postoje projevem přesvědčení, a
nakolik kalkulací vedoucí ke zviditelnění. Co udivovalo, překvapovalo,
šokovalo či pohoršovala před deseti lety, dneska zdaleka nestačí. www.jiri-david.cz Na úvod
vlastních webových stránek umístil své vyznání: "Nevím co jsem; nevím co
znamenám; nevím proč a pro koho dělám; neznám smysl ani důvod původu mých,
mnohdy recyklovaných prací. Podezřele méně a méně je pro mne podstatné, kdo a
jak porozumí smyslu mých prací, a to včetně mne samého; jsem svým vlastním
cizincem. Po patnácti letech intenzivní profesionální práce v oblasti umění,
někde uprostřed Evropy, jsem ztratil jakoukoliv koherentní identitu. Pomalu a
nejistě dospívám k závěru, že to pro mě není negativní, i když nevím, co s
tím." Hned
vedle motta je věcná informace o dražbě konané v londýnské aukční síni
Sotheby‘s. Dílo Jiřího Davida, manipulovaná dvoufotografie sochařky Louise
Bourgeois, bylo 9. února 2006 vydraženo za 2160 britských liber. Skrytá podoba První
fotografické dvojportréty vystavil v roce 1992 v Galerii MXM na
pražské Kampě - Franz Kafka, Rudolf Hrušínský, Stanislav Kolíbal, Václav
Havel, Karel Jan Schwarzenberg, Jiří Menzel, Karel Gott, Milan Knížák, Václav
Klaus, Michael Kocáb, Filip Renč, Jiří David a neznámá herečka. Právě její
dvojportrét je nejzajímavější podobiznou celého cyklu. Ostatní tváře jsou
známé z televize, z novin a časopisů, jejich - často groteskní - proměnu
(dvojportréty vznikly osovým rozpůlením obličejů na dvě části a jejich
zrcadlovým doplněním) dokážeme tedy v paměti poměřovat, u neznámé divy
není s čím proměnu podoby srovnávat. Je to jenom nostalgická krása
umocněná symetrií. První
portrétní fotografie vytvořené z levo-levých a pravo-pravých polovin
obličeje se objevují už na začátku 20. století, ale Jiří David si uvědomil,
jaké má jednoduchá reprodukční technika možnosti. Cyklus Skryté podoby,
poprvé v celku vystavený v roce 1995 v Galerii Rudolfinum,
doprovází stejnojmenná publikace. Německý tenista Boris Becker, nositel
Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Konrád Emil Bloch, americký beatnický
básník Allen Ginsberg a další, celkem 96 dvojsnímků. Jiří David dokáže své
nápady vytrvale sledovat, neopouštět, dotáhnout do zdařilého konce. Začátky Narodil
se v Rumburku, na kožené pohovce v čekárně, dětství prožil v Dolní Poustevně.
V sedmi se s rodiči přestěhoval do nedalekého Děčína. Rád četl (z
dědovy knihovny) knížky o životech
slavných malířů – Vincent van Gogh, Paul Gauguin, Amedeo Modigliani,
Paul Cézanne – a zatoužil být také umělcem. Místo toho nastoupil na
železniční průmyslovku. „Pak
(1973) přišla Ostrava, šok, strojní průmyslovka, smrad, výsměch z mé české
intonace, strojní dílny, svařování, obrábění, příšerné požadavky profesorů,
nechání si dělání rysů převodovek od spolužáků za sci-fi obrázky ode mne.“
V Ostravě se ale ve výtvarném kroužku setkal s malířem Antonínem
Střížkem. Ve třetím ročníku průmyslové školy propadnul a o rok později se
oženil. Pracoval v hutích, v koksovně, v propagaci, neúspěšně se
pokusil o přijetí na pražskou Akademii, dva roky byl na vojně, po vojně dělal
kulisáka v Divadle Petra Bezruče. V té době se seznámil
s malířem Eduardem Halberštátem a fotografem Viktorem Kolářem, to bylo
důležité, a ve Vítkovicích získal první ateliér. Začal soustavně malovat.
Znovu a znovu se pokoušel o přijetí na pražskou Akademii, až se mu to
v roce 1982 na sedmý pokus konečně podařilo. vice v tištěném Art+Antiques |
||||
|
|
Jiří David: Taky
Maplthorp / 2003
Jiří David: ČERNá
Vesta / 1998 |
|||
|
|
||||