Změny v ČMVU text: Kateřina Černá Praha – Hejtman Středočeského kraje David Rath začátkem února odvolal ředitele Českého muzea výtvarných umění (ČMVU) Ivana Neumanna. Funkcí v zápětí pověřil kurátora Martina Dostála, který místo nejprve přijal a po pár dnech zase odmítl. Pověřeným ředitelem se tak až na druhý pokus stal galerista Jan Třeštík. Krajská rada zároveň rozhodla, že se muzeum má do konce června přestěhovat z pražské Husovy ulice do Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Proti rozhodnutí kraje protestuje odborná i laická veřejnost – petici za ponechání muzea v Praze podepsalo téměř 5 tisíc lidí. Rathova argumentace je jasná. Vadí mu, že ředitel Neumann dosud nebyl schopen přestěhovat muzeum do Kutné Hory, ačkoliv tamní Centrum umění je již téměř dokončeno. Kutnohorskou Jezuitskou kolej získalo muzeum v roce 1998 od ministerstva kultury jako náhradu za restituovaný zámek v Nelahozevsi, spolu se stamiliónovou dotací na její opravu. Rekonstrukce začala v roce 2004. Ministerská dotace byla loni vyčerpána a stát odmítl muzeu přidat na poslední dokončovací práce. V roce 2001 ČMVU přestalo být příspěvkovou organizací ministerstva kultury a přešlo pod krajskou správu. Stěhování ČMVU bylo Radou kraje schváleno 19. ledna s tím, že „vzhledem k umístění objektu v turisticky velmi zajímavé lokalitě Prahy je žádoucí rozšířit prostor určený pro propagaci Středočeského kraje“. Zprvu se zdálo, že se Středočeská turistická a informační služba, která již rok sídlí ve vstupní hale „Husovky“, rozroste pouze o několik místností. Koncem ledna však kraj oznámil, že „chce objekt v Praze využít k vybudování rozsáhlého turistického centra“. Nikdo se přitom neptal, zda centrum skutečně dokáže smysluplně využít celý objekt muzea, ani zda dobře fungující výstavní síň není pro kraj lepší propagací než další turistické infocentrum. Nový ředitel, osmadvacetiletý Jan Třeštík, je vzděláním právník. Loni na podzim v pražských Holešovicích otevřel svou prodejní galerii Prinz Prager, zaměřenou na současné české umění. Galerii hodlá provozovat i během svého funkčního období v ČMVU, což je modelový případ střetu zájmů. Přestože jej nikdo a priori nepodezírá, že by na postu ředitele manipuloval s nákupy, neměl by se správně uměleckým obchodem vůbec zabývat. Třeštík má do konce června, kdy má být vybrán a dosazen nový ředitel, provést přesun zaměstnanců do Kutné Hory (obrazy jsou již přestěhovány). Zároveň připravuje nový výstavní program pro „Husovku“. David Rath podle něj možnost, že zde ČMVU bude i nadále provozovat výstavní síň, přinejmenším neodmítá. To je však v rozporu s oficiálními výroky vedení kraje. „Podle Rady kraje postrádá smysl mít tuto příspěvkovou organizaci v centru Prahy,“ uvádí se v jednom ze stanovisek Rady. Třeštík též odmítá obavy kulturní obce, že kraj chce exponované budovy v Husově ulici nakonec prodat. Přesun muzea představuje nejen logistický, ale také sociální problém. Pracovníci ČMVU ho odmítají a chápou ho jako likvidační. „Aktivity muzea by tímto náhlým přesunem nepochybně byly zcela destruovány,“ uvádí se v jejich stanovisku. Faktem je, že kraj tuto dimenzi celé kauzy naprosto ignoruje. O tom, že by dlouholetým zaměstnancům muzea například nabídl příspěvek na dojíždění do Kutné Hory, vůbec neuvažuje. Sociální otázka má i svou odbornou stránku. Pokud muzejníci podají výpověď, bude obtížné vyškolit jejich nástupce, což uškodí zejména péči o sbírky. Historička umění Milena Slavická pokládá narušení kontinuity odborné práce za zásadní problém: „Kraj klidně přijme nevyškolené pracovníky a bude mu to jedno. Registrace sbírkových předmětů navíc není ukončena, a tak hrozí, že se to, co není v registru, může rozkrást.“ Část odborné veřejnosti připouští, že kvalita výstavního plánu ČMVU byla v posledních letech kolísavá. Odvolání ředitele však nepovažují za adekvátní řešení situace. „Jako profesní organizace historiků umění vám můžeme nabídnout pomoc našich zkušených a respektovaných členů při skutečně zodpovědném a odborném řešení budoucnosti Českého muzea výtvarných umění,“ uvádí Milena Bartlová v prohlášení Uměleckohistorické společnosti adresovaném hejtmanu Rathovi a radnímu pro kulturu Václavu Benešovi. Význam ČMVU spočívá hlavně v jeho mimořádné sbírce českého výtvarného umění 20. století. Její hlavní chloubou jsou 40. a 50. léta (Skupina 42, Ra a Sedm), sbírkový fond však pokrývá období od přelomu století 19. a 20. století až po postmodernu devadesátých let. Muzejní sbírka bohužel nebyla nikdy vcelku vystavena, což má napravit stálá expozice v kutnohorské Jezuitské koleji. Nejbližší osudy Jezuitské koleje jsou známy. Musí se dokončit střední křídlo a vstup, nakoupí se vybavení kanceláří, ačkoli zatím není jasné, kdo v nich bude pracovat. Středočeský hejtman chce v budově do čtyř let otevřít svou Královskou univerzitu ve středních Čechách. S touto myšlenkou přišel kraj již před rokem, kdy po analýze plánovaného Centra umění Kutná Hora (jak nazvalo svůj projekt ČMVU) usoudil, že kolej je pro muzeum příliš velká a hrozí jí syndrom „mrtvého paláce“. Kolik prostoru zabere univerzita a kolik ČMVU nebylo dosud sděleno. Podle bývalého ředitele Neumanna však bude původní velkorysý muzejní plán zničen.
		Půdorys trojice středověkých domů v Husově ulici, ve kterých ČMVU dosud sídlilo