Brueghelova kytice z Národní galerie na aukci v Londýně
Jan Skřivánek dílo měsíce září 2016
Nejdražším „českým“ dílem, které prošlo v posledních letech světovým trhem s uměním, bylo květinové zátiší od Jana I. Brueghela, které se v létě v Londýně prodalo bezmála za 130 milionů korun. Přívlastek český zde nepoužíváme kvůli tomu, že malíř roku 1604 navštívil dvůr Rudolfa II., ale proto, že obraz byl až do loňského roku součástí stálé expozice pražské Národní galerie.
Jan I. Brueghel: Květinové zátiší (detail), 1607–08, olej na dřevěné desce, 67 x 57 cm
Obraz patří mezi nejranější Brueghelova květinová zátiší, potažmo mezi vůbec první příklady tohoto žánru. Jan I. Brueghel bývá dokonce uváděn jako jeho zakladatel či vynálezce. Dochovala se korespondence z jara a léta roku 1606, ve které svému patronovi, milánskému kardinálovi Federicu Borromeovi popisuje práci na rozměrném květinovém zátiší. Zdůrazňuje, že každý květ je malován podle reálné předlohy, přičemž ne všechny kvetly ve stejné době a kvůli některým exotičtějším druhům musel cestovat z Antverp do Bruselu. Na obrazu, předpokládá se, že jde o zátiší dochované dnes v milánské sbírce Ambrosiana, pracoval několik měsíců. „Vložil jsem do tohoto obrazu všechny své schopnosti. Nevěřím, že by kdy dřív bylo namalováno tolik vzácných a rozdílných květin a zpracováno s takovou pečlivostí: Bude na něj v zimě pěkný pohled,“ napsal malíř v dopise z konce srpna 1606.
Pražská kytice je tradičně datována do let 1607–08 a je považována za předlohu minimálně tří dalších autorských kopií. Jedna je v muzeu v Ženevě, druhá ve Fitzwilliamově muzeu v Cambridgi a třetí, původně ze soukromé vídeňské sbírky Juliuse Kiena, byla před čtyřmi lety předmětem restitucí a následně prošla aukcí Sothebyʼs v Londýně. Po anšlusu Rakouska byl Kien, který se snažil o vystěhování do Švýcarska, donucen obraz prodat a ten se ještě před vypuknutím války dostal do Berlína. Na konci 80. let jej zakoupilo Bavorsko a stal se součástí sbírek mnichovské Alte Pinakothek. V roce 2012, při přípravě velké Brueghelovské výstavy muzeum odhalilo původní provenienci díla a obraz vydalo sběratelovým potomkům. V prosinci téhož roku se pak v aukci prodal za 713 tisíc liber.
Osud pražského obrazu, známého též jako Rothschildova kytice je podobný. Obraz se do Národní galerie, respektive do její předchůdkyně Státní sbírky starého umění dostal na přelomu let 1938 a 1939 jako dar od Alphonse Rothschilda. Tehdejší praxí bylo, že stát výměnou za vývozní povolení požadoval dary vytipovaných uměleckých děl. Alphons Rothschild, kterému patřily Vítkovické železárny a zámek Šilheřovice ve Slezsku, v jehož inventáři z doby první světové války je obraz poprvé doložen, se po obsazení Vídně nacisty uchýlil do Velké Británie a snažil se svůj majetek převést do bezpečí.
Restituční zákony z 90. let ani zákon z roku 2000 o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem se na darovaná či odkoupená díla původně nevztahovaly. Cestu k restituci Rothschildovy kytice otevřel až výrok Nejvyššího soudu z února 2012, který odmítl dovolání Národní galerie proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, jenž jí na podzim 2009 nařídil vydat potomkům původních majitelů dva obrazy, které v roce 1939 rovněž získala výměnou za vývozní povolení. „Vynucení převodu dvou obrazů nebylo darováním za přiměřenou úplatu; za takovou úplatu nelze považovat vydání vývozního povolení ve vztahu k ostatním uměleckým předmětům. (…) je zřejmé, že celá transakce s díly byla vynucena tíživými okolnostmi a nebýt jich, neuskutečnila by se,“ konstatoval Nejvyšší soud.
Restituce ale ještě automaticky neznamenala souhlas s vývozem. Národní galerie v minulosti často nechávala vydávaná díla prohlásit za kulturní památky, aby zablokovala jejich vývoz mimo území republiky. Po výroku Nejvyššího soudu NG uznala restituční nároky v jiné obdobné kauze, která probíhala od roku 2008. Před podpisem dohody se však ukázalo, že jeden z vydávaných obrazů, práce italského barokního malíře Franceska Solimeny, byl mezitím prohlášen za kulturní památku. Restituenti proto podali v létě 2014 žalobu, ve které se domáhali zrušení památkové ochrany obrazu. Soud jim dal za pravdu a konstatoval, že „nevidí důvod, proč by mimořádně závažné důvody pro zrušení prohlášení věci za kulturní památku nemohl představovat i zájem státu na realizaci plnohodnotného odškodnění obětí holokaustu.“ V reakci na výrok soudu ministerstvo kultury prohlášení obrazu za kulturní památku na podzim 2014 zrušilo a dalo souhlas k jeho vývozu.
Dědicové Alphonse Rothschilda své restituční nároky vznesli v létě 2012 a po prověření všech skutečností jim galerie obraz vydala v říjnu loňského roku. „Obraz znamená velkou ztrátu, byla to jediná kytice od Jana I. Brueghela dochovaná na území našeho státu, obraz nelze v našich sbírkách ničím nahradit. NG se pokoušela s majiteli jednat, jednání byla velmi korektní a vstřícná, ale vzhledem k tomu, že dědiců bylo více, rodina se rozhodla obraz rychle prodat. Ve hře byla i možnost, aby stát obraz vykoupil zpět, ale rodina se rozhodla uvedeným způsobem, což je její právo,“ konstatuje ředitel Sbírky starého umění NG Marius Winzeler.
Obraz byl titulním dílem večerní aukce starých mistrů společnosti Sothebyʼs, která se konala ve středu 6. července v Londýně. Předaukční odhad počítal s cenou 3 až 5 milionu liber (bez aukční provize). Prodej za 3,8 milionu liber (3,3 milionu bez provize) je tedy v jistém smyslu zklamáním, přesto jde o nejvyšší cenu za Brueghelovo zátiší a celkově o druhou nejvyšší částku za jeho dílo prodávané v aukci. Včetně DPH stál obraz v přepočtu více než 127 milionů korun, což je zhruba polovina ročního příspěvku ministerstva kultury na činnost Národní galerie.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
Ten, který bude. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda
Jan Skřivánek výstava červen 2023
Už jen do půlky července hostí Valdštejnská jízdárna velkou výstavu obrazů a kreseb Josefa Mánesa, která s několikaletým zpožděním připomíná dvousté výročí umělcova narození a sto padesát let od jeho smrti. Jakkoliv je Mánesovo jméno jedním z nejznámějších v...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
