Kultura v Národním plánu obnovy
Karolina Jirkalová zprávy září 2021
Evropská komise v červenci schválila český Národní plán obnovy, který předložila vláda ČR. Kultura, přesněji „rozvoj kulturního a kreativního sektoru“, by měla v jeho rámci podle posledních informací získat 7,39 miliardy z celkových cca 180 miliard korun (bez DPH).
ilustrace Miroslav Barták
Necelé dvě miliardy budou hrazeny z národních zdrojů, zbývající část pak z evropského Fondu obnovy, peníze budu investovány po dobu pěti let. Konkrétně bude podpora mířit do sedmi oblastí: 1. Zavedení statusu umělce, 2. Transformace Státního fondu kinematografie na Fond audiovize, 3. Rozvoj regionálního kulturního a kreativního sektoru, 4. Digitalizace kulturního a kreativního sektoru, 5. Modernizace kulturních institucí, 6. Zavedení kreativních voucherů pro firmy, 7. Podpora výzkumu v oblasti sociálních a humanitních věd v návaznosti na aplikační sféru.
Na legislativní změnu zavádějící status umělce či umělkyně by mělo jít 690 mil. Kč. O zavedení statusu umělce dlouhodobě usiluje spolek Skutek, do těchto snah se v poslední době významně zapojil i Institut umění. Konkrétnímu legislativnímu návrhu by mělo předcházet vyhodnocení krátkodobých programů na záchranu kulturního a kreativního sektoru (KKS) a rešerše zahraniční praxe v oblasti statusu umělce. Výsledná souhrnná zpráva se má stát podkladem pro širokou diskusi se zapojením všech klíčových aktérů, která by měla vést k co nejlepšímu nastavení tohoto statusu. Co konkrétně to tedy bude znamenat, když se někdo stane „legislativně“ umělcem či umělkyní, není zatím vůbec jasné. Legislativní zakotvení statusu umělce by však mělo cílit především na pracovně právní podmínky, spravedlivé využití intelektuálního vlastnictví či nastavení programů podporujících umělce. Podle Johany Lomové, která se touto agendou zabývala za spolek Skutek, však není pravděpodobné, že by umělci získali lepší podmínky k práci například z hlediska daňových odvodů nebo sociálního zabezpečení, dotyčná ministerstva tomu nejsou nakloněna. Zlepšení situace umělců však může pomoci například založení podpůrného sociálního fondu na Ministerstvu kultury.
V rámci investic budou podpořeny i profesní asociace zastupující pracovníky kreativních oborů, dále se program soustředí na obnovení sítí, tedy zvýšení interakce mezi školami, univerzitami, podnikáním a KKS. V plánu jsou také investice do oblasti dalšího vzdělávání, a to v oblasti digitálních dovedností, finančních a manažerských dovedností, v propojení kultury a kreativity se vzděláváním a také v oblasti inovativních postupů včetně podpory mobility. Část prostředků bude rozdělena na základě bottom-up přístupu skrze zapojení lokálních aktérů. Zároveň se zavedením statusu umělce by měl být nastaven i systematický sběr dat, který umožní ministerstvu kultury lepší a dlouhodobý přehled o vývoji KKS v oblasti sociální a ekonomické.
Transformace Státního fondu kinematografie na Fond audiovize je určeno 620 milionů, které budou hrazeny ze státního rozpočtu. Cílem je zrevidovat kapacity a fungování fondu, rozšířit oblasti podpory (například o herní vývojářství), zvýšit příjmy i výdaje, vyřešit dlouhodobé podmíněné finanční závazky a zefektivnit procesy rozhodování o podpoře. Krom novely statusu by měl novelizován i zákon o audiovizi.
S přehledem nejvyšší částka, 3 400 milionů korun, by měla jít z unijních peněz na rozvoj regionálního kulturního a kreativního sektoru. Prostředky budou rozděleny skrze dotační program právě na rozvoj regionálních kulturních a kreativních center. Samotné výzvě bude předcházet mapování infrastruktury KKS v regionech. Cílem projektů bude zvýšení dostupnosti kultury a její využití jako motoru regionálního rozvoje, zvýhodněny budou projekty, které zvyšují teritoriální kohezi a rozšiřují kulturní participaci. Přednost budou mít projekty, které revitalizují již existující objekty, přispívají k obnově kulturního dědictví či rozšiřují funkce stávajících kulturních institucí. V souvislosti s programem by mělo dojít k legislativní změně umožňující kooperativní financování kultury zejména mezi městy, kraji a státem.
Také program digitalizace KKS, na kterou má jít 800 milionů korun, zahájí činnost přípravou metodiky digitalizace kulturního obsahu. Cílem je dosáhnout synergického efektu digitalizace, nikoliv pouze podpory izolovaných projektů. Kromě kulturního dědictví se počítá i s digitalizací grantového sytému ministerstva kultury včetně zprovoznění dotačního portálu.
Na modernizaci kulturních institucí je určeno 600 mil. Kč, které půjdou ze státního rozpočtu. Počítá se především s přechodem na pokročilé technologie, zvýhodněny budou projekty umožňující sdílení kapacity a projekty snižující ekologickou zátěž. Dotační řízení bude otevřené jak pro instituce z oblasti kulturního dědictví, tak i živého umění a zahrne i nestátní neziskové organizace.
Peníze (560 milionů korun) jsou vyčleněny také na tzv. kreativní vouchery pro firmy, které chtějí spolupracovat s kreativními profesionály. Přípravu projektu, administraci i smlouvy bude mít na starosti nově vzniklá kreativní galerie. Po prvních dvou výzvách proběhne evaluace přihlášených projektů a případná úprava nastavení kreativních voucherů. V přechodném období 2021–2022, než dojde k zavedení nového nástroje kreativních voucherů, bude k podpoře oblasti použit již existující administrativní systém projektu Design pro konkurenceschopnost.
Na podporu výzkumu a vývoje v oblasti sociálních a humanitních věd je určeno 720 milionů korun, které budou hrazeny ze státního rozpočtu. Rozděleny budou skrze dvě veřejné soutěže – první z nich bude v podstatě prodloužením programu ÉTA Technologické agentury (cca 100 projektů za 580 mil. Kč), druhá, s názvem ZÉTA, podpoří mladé vědce a vědkyně (cca 120 projektů za 220 mil. Kč). Oba programy jsou určeny pro aplikovaný výzkum v oblasti společenských, humanitních a uměleckých věd, tedy pro uplatnění ve výrobní sféře, nikoli pro projekty, jejichž výstupy budou odborné texty, výstavy a podobně.
V zařazení kulturního a kreativního sektoru do Národního plánu obnovy se svými apely na vládu od loňského roku angažovala iniciativa #zakreativnicesko a také Mezinárodní divadelní ústav (ITI) a jeho deset členských asociací. Díky nim i aktivitě ministra kultury se původně zamýšlenou jednu miliardu korun na kulturu z Národního plánu obnovy podařilo navýšit až na aktuálních více než sedm miliard. Jakým způsobem a v jaké kvalitě se podaří plán obnovy kultury naplnit, se ukáže v následujících pěti letech, nejvíce dotací by mělo být rozděleno již v následujícím roce 2022.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
