V opeře se nedá bydlet
Anežka Bartlová zprávy červen 2019
Brno – Brněnští zástupci kulturních institucí dali začátkem května jasně najevo, že se umí postavit k důležitým problémům politicko-sociální oblasti. Krátce poté, co magistrát města Brna ohlásil, že se chce připravovat na kandidaturu na titul Evropské hlavní město kultury (EHMK) pro rok 2028, vydaly kulturní instituce prohlášení, v němž odmítly záměr podpořit v situaci, kdy zároveň tentýž magistrát odmítl program podpory sociálního bydlení.
Úsilí radnice o získání titulu EHMK je podle signatářů otevřeného dopisu „znevěrohodněno současným děním na brněnské radnici, která prostřednictvím Rady ohlásila, že prakticky zastavuje projekt ukončování bezdomovectví“. Mezi signatáři jsou studenti a studentky Intermediálního ateliéru FaVU VUT, Spolek Skutek, umělecká ředitelka Divadla Husa na provázku Anna Davidová, kolektiv HaDivadla, Muzeum romské kultury a řada dalších.
Vedení města totiž po dvou letech pilotního povozu výrazně seškrtalo prostředky určené na podporu úspěšného programu Rapid Rehousing – Housing First. Jedná se o projekt, díky němuž získávaly rodiny i jednotlivci možnost výhodného bydlení v městském bytě namísto předražených soukromých ubytoven nebo přežívání na ulici. Město Brno schválilo koncem dubna na další pokračování projektu prostředky pouze na 10 bytů (5 pro rodiny s dětmi a 5 pro jednotlivce). To je asi desetina toho, co požadují odborníci a pětina toho, s čím projekt začínal.
„A protože je pro nás kulturní oblast těsně spojená s tou sociální, navrhujeme, aby ukončování chudoby a řešení bytové nouze bylo rovnou hlavním motivem kandidatury na Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. To, že zde bude hrát dobře opera a filharmonie, to je tak nějak samozřejmé – Brno je zásluhou umělců a dalších lidí, kteří v kulturních institucích působí ve vedoucích i všech dalších pozicích, bohudíky, na vysoké úrovni. Ale to v evropském kontextu příliš zajímavé není. Zajímavé je dát si ambiciózní cíl – v roce 2028 předvést Brno jako město, které skoncovalo s chudobou a které nemá žádné dlouhodobé bezdomovce, přinejmenším ne mezi rodinami. Předvést Brno jako hlavní město kultury, která je pro všechny, nejen pro vyvolené,“ čteme dále v prohlášení brněnské kulturní obce. Proti tomu radní pro kulturu Marek Fišer na oficiálním webu města uvádí, že si pod pojmem kultura představuje „nejen profesionální divadelníky, ale také například sport, plánovaní či inovace“.
Titul EHMK je udělován na základě volby komise, v níž zasedá 10 odborníků z evropských institucí a 2 zástupci ministerstva kultury dané země. Pro každý rok jsou volena dvě nebo tři z přihlášených měst z předem vytipovaných zemí. Pro letošek jsou městy kultury Matera v jižní Itálii a bulharský Plovdiv. Programy obou měst se snaží vázat především na budoucnost – v případě Bulharska vystavěné na základě „společenství“, kdežto v italské Mateře chtějí přemýšlet o jejím vztahu k bohaté minulosti města.
Titul EHMK byl založen v roce 1985 na popud řecké ministryně kultury Meliny Mercouri a od té doby slibuje přinést zájem turistů a pozornost živým programem dotovaným finanční pobídkou EU ve výši 1,5 milionu eur.
V Česku byl naposledy tento titul propůjčen Plzni na rok 2015. Město chmele a piva na této své tradici postavilo i valnou většinu programu, nicméně vznikly i další projekty, například prostor DEPO. Propagační materiály EU uvádějí příklad Plzně jako města, které se soustředilo na svůj veřejný prostor, což není obvyklé. Mezi dalšími pozitivními příklady měst, která příležitost využila pro celkový rozvoj kulturních institucí, figuruje na webu projektu například jihofrancouzská Marseille anebo slovenské Košice.
Mezi další, již určená města s titulem EHMK patří Rijeka (Chorvatsko) a Galway (Irsko) pro rok 2020, Temešvár (Rumunsko), Eleusína (Řecko) a Novi Sad (Srbsko) na rok 2021, Esch (Lucembursko) a Kaunas (Litva) pro rok 2022, a Veszprém (Maďarsko) na rok 2023.
Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...
Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
