Ceny Igora Zabela
Lublaň – Na počátku prosince byly v Lublani uděleny ceny ve jménu slovinského kurátora Muzea moderního umění a významného teoretika středovýchodní Evropy Igora Zabela (1958–2005). „Igor Zabel Award for Culture and Theory“ je bienálně udělováno kurátorům/kurátorkám a kritikům/kritičkám současného umění. Letošní laureátkou je Joanna Mytkowska, ředitelka Muzea moderního umění ve Varšavě. Pracovní granty (udělené porotou) pak obdrží Edith Jeřábková a kišiněvské sdružení věnující se veřejnému prostoru Oberliht, třetí grant (udělovaný tradičně laureátkou) obdrží Výzkumné centrum vizuální kultury (VCRC) z Kyjeva, které organizuje mimo jiné Kyjevské bienále.
V mezinárodní porotě letos zasedli Adam Budak, kurátor Národní galerie v Praze, kurátorka MoMA v New Yorku Anna Janevski a Erzen Shkololli, ředitel albánské Národní galerie v Tiraně. Vybírali na základě doporučení skupiny nominátorů, mezi nimiž byli například umělecký ředitel loňské dokumenty Adam Szymczyk, Anna Daučíková, Dan Perjovski nebo Maja a Reuben Fawkesovi.
Joannna Mytkowska, již doporučil Szymczyk, je desátým rokem ředitelkou Muzea moderního umění (MSN) ve Varšavě, předtím se podílela na vzniku důležité varšavské Galerie Foksal Foundation (2001–2007). Několik let též pracovala jako kurátorka v project space paříské Centre Pompidou, kde spolupracovala především s Christine Macel – kurátorkou minulého uměleckého Benátského bienále. Ve zdůvodnění nominace Szymczyk píše, že Mytkowská dokázala v MSN vybudovat platformu pro velké reprezentativní projekty, které nesledují vládní linii pravicově nacionalistické kulturní politiky. Porota ocenila též řadu kritických výstav, které MSN organizuje a jimiž navazuje na teorie kritického muzea Piotra Piotrowského, mimochodem laureáta Ceny Igora Zabela za rok 2010.
V případě Edith Jeřábkové, již nominovala Anna Daučíková, ocenila porota dlouhodobou práci na nových výstavních formátech v neinstitucionálním prostředí, stejně jako soustavný zájem o nejmladší generaci umělců (výstavy jako Against Nature), kombinovanou s velkými a dlouhodobými projekty (nedávno např. Institut úzkosti).
Dalšími dvěma oceněnými jsou instituce v zemích, kde je oficiální podpora kultury jen velmi problematická nebo žádná. Obě platformy, kyjevské VCRC i spolek umělců Oberliht, dokázaly vybudovat fungující a ve svém kontextu zásadní prostředí s pravidelnou výstavní i podpůrnou aktivitou. Právě sdílení zkušeností a finanční podpora (celková výše udělených grantů je 75 000 EUR) je hlavním cílem ceny.
Součástí akcí v rámci víkendu, kdy byla Cena Igora Zabela udělena, byla i konference o současném umění. Tématem konference byla budoucnost současného umění jako jistý paradox v době, která se potýká nejen s ekologickou krizí, ale též s rostoucími autoritářskými tendencemi vlád napříč světadíly. Hlavní diskuse se vedly kolem tématu globalizace umění a jeho dopadů na lokální komunity. Mezi řečníky byli kurátoři se zkušeností z různých bienále a dalších nadnárodních přehlídek, například Adam Szymczyk, který promluvil o možné budoucnosti iluze, přičemž narážel zřejmě i na nedávnou kauzu dluhu jím kurátorované Dokumenty 14. Mezi dalšími bychom našli Nomadumu Rosu Masilelu, která byla součástí kurátorského kolektivu Berlínského bienále 2018, anebo kurátora letošního 12. Shanghai BiennaleCuauhtémoce Medinu Gonzálese, který ve své řeči hájil pozici velkých přehlídek konaných v nesvobodných režimech, jakožto místa alespoň malého odporu. Jednodenní konferenci pak uzavřela série představení dobrých praxí menšího měřítka: od mini-instituce State of Concept iLiany Fokianaki z Athén až po Marjeticu Potrč a její architektonickou participativní praxi.
Před samotným ceremoniálem byl pak uveden dokument o Igoru Zabelovi The Curator´s Room. Předčasně zemřelý kurátor byl doslova spiritus agens slovinské výtvarné scény. Film sleduje jeho projekty výstav od málo dokumentovaných začátků přes přípravu několika zásadních výstav (např. poválečné moderny nebo retrospektivu skupiny OHO) v lublaňské Moderní galerii až po váhání skromného člověka, který se stal kurátorem sekce Individual Systemna 50. bienále v Benátkách. V témže roce (2003) byl pak koordinátorem bienále Manifesta 3, jež se odehrálo přímo v jeho rodné Lublani. Asociace Igora Zabela za podpory Nadace Erste systematicky vydává Zabelovy spisy a snaží se jeho odkaz dále rozvíjet, což je i v samotném Slovinsku ceněná aktivita.
Foto: Laureáti Ceny Igora Zabela 2018, členové poroty a organizátoři, foto: Nada Žgank
Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...
Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?