Ceny UHS a Akademie věd
Anežka Bartlová zprávy červenec 2016
Praha – V polovině června se konalo ve Všebaráčnické rychtě na Malé Straně výroční setkání členů Uměleckohistorické společnosti, která sdružuje historiky umění působící v akademické sféře i muzejní pracovníky. Dopolední program obsahoval především zprávy o činnosti a nechybělo ani tradiční udělování ocenění – Ceny Josefa Krásy a pro badatele do 40 let a Cena UHS za celoživotní dílo a přínos oboru. Prvně jmenovanou cenu získal Ivan Foletti, který přednáší na Seminář dějin umění Masarykovy univerzity v Brně, druhé ocenění pak Ivo Hlobil z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci.
Ivan Foletti se na brněnské katedře dějin umění věnuje studiu středověkého umění se zvláštním zaměřením na byzantskou tradici a postavu N. P. Kondakova. Podílel se mimo jiné i na získání a zřízení knihovny Hanse Beltinga v dubnu letošního roku. Fond darovaný světoznámým badatelem obsahuje především knihy věnované byzantskému umění a vztahů mezi východu a západu Evropy.
Středověkému umění se věnuje i Ivo Hlobil, emeritní profesor olomoucké katedry dějin umění, a to především středoevropskému sochařství. Mimo to se ale dostal též k tématu teorie památkové péče.
Dalším bodem programu pak bylo též udělení stipendií Alfreda Badera. Badatelská podpora byla formou stipendií na zahraniční pobyty mladých vědců (do 35 let) udělována pravidelně v letech 1993–2012. Po kritické fázi stále se snižujícího počtu žadatelů a následného přerušení udílení bylo letos přikročeno ke změně podmínek. Isabela and Bader Fund teď podporují badatele v oboru dějin umění od středověku do 20. století (dříve se výběr soustředil pouze na umění 17. století). Letos vybírala komise složená ze zástupců Ústavu dějin umění (Lubomír Konečný, Pavla Machalíková), představitelů tří kateder dějin umění (Richard Biegel, Ondřej Jakubec, Rostislav Švácha) a dvou zástupkyň UHS (Michaela Ottová, Blanka Kubíková). Dotovaní badatelé pro rok 2016 tak jsou:
Hana Benešovská (Ústav pro dějiny umění, FF UK, Praha) s tématem „Umění starého Egypta v hledáčku dějin umění: historie bádání, současný stav a nové možnosti“, Ondřej Hojda (Ústav pro dějiny umění, FF UK, Praha), který bude pracovat na projektu „Obraz japonské architektury v Evropě 1945–1970“ a Barbora Holečková (Katedra dějin umění, UPOL, Olomouc), která pracuje na disertaci „Vliv boloňského a neapolského uměleckého centra na umění v českých a uherských zemích v první polovině 14. století“.
Odpolední program pak obsahoval diskusi s názvem: Kurátor sbírek je také historikem umění: Současná role a postavení kurátorů veřejných uměleckých sbírek. Příspěvky diskutujících se z různých stran věnovaly problému, který lze shrnout pod přílišné byrokratické zatížení kurátorů sbírek a zhusta též nedocenění pozice v hierarchii sbírkotvorných institucí. Cílem bylo zdůraznit roli, kterou kurátoři sbírek, kteří znají soubor děl i archivní dokumentaci nejlépe, protože – jak stálo v anotaci – významně formují současnou i budoucí podobu dějin umění.
Poslední červnový den byla pak udělována ještě cena Akademie věd, kterou obdrželi astrofyzik a astronom Petr Hadrava, chemik Pavel Jungwirth, hydrobiolog Jiří Kropáček a také kunsthistorik Lubomír Konečný. Ten je odborníkem na manýrismus a studia ikonologie a emblematiky. Soustavně se věnoval též dílu Erwina Panofského. Mezi lety 2001–2012 byl ředitelem Ústavu dějin umění Akademie věd, na Ústavu pro dějiny umění FF UK působí od roku 1990.
Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...
Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
