Ceny za architekturu
Karolina Jirkalová staveniště prosinec 2018
V podzimních měsících byla udělena obě tuzemská ocenění za nejlepší architektonickou realizaci – Grand Prix architektů s podtitulem Národní cena za architekturu, kterou pořádá spolek Obec architektů, a Česká cena za architekturu, již uděluje Česká komora architektů.
Grand Prix za architekturu získala začátkem října sportovní hala v Dolních Břežanech od ateliéru Sporadical, kupole s kovovým pláštěm v těsném sousedství zdejší základní školy. Dolní Břežany, stejně jako několik dalších obcí v okolí Prahy, například Líbeznice či Dobřichovice, v posledních letech systematicky usilují o kvalitní architekturu svých obecních budov i veřejného prostoru. Národní cenu pro halu v Dolních Břežanech lze vnímat také jako uznání a podporou těchto snah. Kromě hlavní ceny udělila mezinárodní porota ještě dalších pět ocenění – získaly je polyfunkční budova DRN na Národní třídě v Praze od architekta Stanislava Fialy, kostel sv. Václava v Sazovicích na Zlínsku od Ateliéru Štěpán, dřevěná rozhledna Doubravka v pražských Kyjích od Hutě architektury Martina Rajniše, administrativní budova ve Strančicích od architekta Davida Krause a polyfunkční dům Vista Optik ve Valašském Meziříčí od architekta Miroslava Pospíšila. Až na posledně jmenovanou stavbu jde o práce etablovaných architektů, které byly i hojně publikovány. V pětičlenné porotě kromě architektů a architektek z Velké Británie, Rakouska, Slovenska a Estonska zasedl také český zástupce – překvapivě nikoli architekt či teoretik, ale umělec František Skála.
Českou cenu za architekturu, která byla udělena o měsíc později, získala administrativní budova z lehčeného betonu ve Strančicích u Prahy od architekta Davida Krause, která bodovala i v Národní ceně. Syrově vyhlížející dům z hrubého tepelně izolačního betonu bez jakýchkoli dokončovacích úprav si nechala postavit firma, která vyrábí betonové směsi. Budova stojí v průmyslovém areálu, na dohled od obří betonové sýpky, její řešení tedy souzní se specifickým kontextem místa. Mezi finalisty vybrala porota kromě vítěze ještě dalších sedm realizací: obnovu nábřeží říčky Loučné v Litomyšli od ateliéru Rusina Frei architekti, na níž se podíleli i sochaři Dušan Zahoranský a Pavla Sceranková, dále polyfunkční budovu Dorn v Brně od ateliéru RAW, sportovní halu v Dolních Břežanech od Sporadicalu (laureáta Grand Prix Obce architektů), obnovu horské boudy pro pivovar Trautenberk v Malé Úpě od kanceláře ADR, přestavbu mlýna u Slap na bydlení od Stempel & Tesař architekti, stanici lanové dráhy na Pustevnách od architekta Kamila Mrvy a vyhlídkovou útulnu na řopíku u Vratěnína od architekta Jana Tyrpekla.
Cenu za výjimečný počin získal v rámci České ceny za architekturu architekt Roman Koucký a jeho tým Metropolitního plánu za „hledání nové cesty v územním plánování“ a také pražský CAMP, tedy Centrum architektury a městského plánování, za svůj neotřelý přístup k propagaci architektury.
V sedmičlenné porotě České ceny za architekturu zasedli renomovaní evropští architekti a architektky, například švýcarský architekt Carlo Baumschlager, Robert Konieczny z Polska nebo Roger Riewe z Německa, který porotě předsedal. Jediným českým zástupcem byl architekt Ivan Reimann, který ovšem od začátku 80. let žije a pracuje v Německu.
Grand Prix architektů – Národní cenu za architekturu uděluje spolek Obec architektů již od roku 1994, prestiž Obce i její ceny zvláště u mladší generace však postupně klesala. Stavovská profesní organizace Česká komora architektů (ČKA) se snažila s Obcí architektů dohodnout na společně udílené ceně, v letech 2007–2011 tak Grand Prix tak proběhl pod hlavičkou obou organizací, kvůli neshodám se však poté opět rozešly. V roce 2016 pak ČKA založila vlastní ocenění, Českou cenu za architekturu. Toto schizma je pro širší veřejnost matoucí, na druhou stranu je to šance, jak přitáhnout pozornost médií i veřejnosti ke kvalitním realizacím.
Krom těchto dvou cen existuje ještě ocenění Stavba roku udělované v mnoha kategoriích na krajské i celostátní úrovni, jemuž však dominují spíše stavebně-technická, a nikoli architektonická kritéria. Organizátorem Stavby roku je nadace ABF, která vznikla transformací Československého střediska výstavby a architektury (fungovalo v letech 1968– 1991). Kromě stavby roku uděluje také ceny Architekt roku (letos ji dostal Petr Hájek) a Young Architect Award.
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
Velmi podivné a dvojznačné zboží
Karolina Jirkalová architektura listopad 2019
Podle zpráv z médií se zdá, že Česká republika se stává centrem světové architektury. Prahu obohatí realizace od Zahy Hadid, Evy Jiřičné či Thomase Heatherwicka, černou Ostravu leskem svého jména obdaří Steven Holl. Máme se tedy na co těšit. Anebo spíš ne?
Česko-slovenský pavilon v Benátkách čeká rekonstrukce
Karolina Jirkalová zprávy duben 2020
Zahájení letošního 17. bienále architektury v Benátkách, které mělo začít v květnu, se zatím odsouvá na konec srpna. Společný česko-slovenský pavilon v areálu Giardini však v každém případě zůstane zavřený, v následujících letech ho čeká kompletní rekonstrukce....
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
Získat předplatné