Černá louka má vítěze
Karolina Jirkalová staveniště červenec 2010
V urbanistické soutěži o návrh revitalizace území Černá louka, kterou vypsalo město Ostrava, zvítězil nizozemský ateliér Maxwan. Na druhém místě se umístil návrh architektů liberecké společnosti Sial, třetí cenu získal mladý, původem slovenský architekt Peter Stec, který vystudoval ve Vídni a v New Yorku.
Soutěž byla vypsána jako mezinárodní veřejná – kombinovaná, to znamená, že se mohl přihlásit kterýkoli architekt splňující kvalifikační kritéria a zároveň bylo několik ateliérů k účasti vyzváno. Právě vítězný ateliér Maxwan patřil mezi čtveřici kanceláří, které soutěž obeslaly na výzvu vypisovatele. Dále to byly ateliéry Foreign Office Architects (Velká Británie), NL architects (Nizozemsko) a Lacaton & Vassal Architectes (Francie). Celkem do soutěže přišlo 70 architektonických návrhů. O vítězi rozhodla jedenáctičlenná porota s většinou nezávislých odborných porotců, které předsedal architekt Josef Pleskot.
Území, které bylo předmětem soutěže, je na rozhraní tří světů – stávajícího centra města, volné přírody a rozvojového území bývalé koksovny Karolina, kde se počítá s revitalizací. Černá louka dlouho sloužila jako deponie, byly tu sklady a haldy nejrůznějšího materiálu, neprostupné území, které oddělovalo město od řeky a krajiny. V posledních desetiletích se místo začalo pročišťovat a bariéry postupně mizely.
Vítězný návrh soutěže od ateliéru Maxwan odkrývá jedinečnost Černé louky a podtrhuje její charakter, který je daný setkáním několika různých typů území. „Tento návrh zaujal naprostou většinu poroty, protože vyzařuje nepřehlédnutelné kouzlo,“ řekl novinářům Josef Pleskot. „Jde o zajímavé pojetí specifického, originálního městského prostoru. Tento návrh dokázal z toho zapomenutého místa, které leží mezi městem a přírodou, vyhmátnout to podstatné.“
Řešení veřejného prostoru, který přinesl návrh Maxwanu, je skutečně alespoň v tuzemských podmínkách jedinečné. V centru území Černé louky vytvořil pobytový městský park, který v sobě kombinuje přírodní a urbánní prvky. Tvoří ho zvlněný terén, kde vyvýšená místa patří trávě a stromům, ta níže položená jsou pak vydlážděná a nabízejí prostor k procházení všemi směry, ale i setkávání a zastavení. K usednutí lze velmi dobře využít právě zvlněný terén a různé lavice a terasy, které zde vzniknou. Je tu i amfiteátr pro veřejná představení, dále místo pro výstavy pod širým nebem, zastřešený pavilon či vodní prvek. Tento strukturovaný veřejný prostor je obklopen půlkruhem budov kulturních institucí: koncertního domu, výstavní síně, centra moderní hudby a školy uměleckého managementu. Doplňují je další školní budovy od mateřské až po střední a také obytné domy. Celý prostor Černé louky pak uzavírá řeka Ostravice, přes kterou jsou navrženy dvě pěší lávky.
Architektům z Maxwanu se výborně podařilo sloučit dva protiklady – vytvořili velkorysý veřejný prostor, který je však zároveň velmi přesně vymezený a definovaný. Vyhnuli se tak slepé uličce modernistického urbanismu (bezbřehý prostor, který přestává být místem a hrozí mu anonymita), ale i tradicionalismu postmoderního plánování, které cituje historické formy veřejných prostranství. Druhé dva oceněné návrhy nabízejí rozvolněnější strukturu, která méně zřetelně definuje konkrétní charakter místa. Přesto především třetí oceněný návrh od architekta Petera Stece má nepřehlédnutelnou poetiku – vytváří jakési lesní město, traktované „divočinou“, „mýtinami“ (tj. veřejným prostranstvím) a „místnostmi“ (tj. budovami). Řešení Sialu je pak poměrně strohé, pojaté funkčně – budovy jsou koncentrovány na osu vedoucí přes řeku z města ven, zbytek území je ponechán jako park. Výhodou je otevřenost této urbanistické struktury pro další zahušťování a přestavbu území.
Nizozemská urbanistická kancelář Maxwan vznikla v roce 1994. Její první realizací byl masterplan pro nově vznikající holandské město Leidsche Rijn na okraji Utrechtu. Dnes v něm žije 75 000 lidí. V roce 2003 začal ateliér projektovat novou městskou čtvrť Barking Reach (10 800 bytových jednotek) na východním okraji Londýna. Dnes je ve výstavbě. Šéf Maxwanu Rients Dijkstra byl také jmenován jedním z poradců starosty Londýna pro rozvoj města. Ateliér Maxwan uspěl v mnoha mezinárodních urbanistických soutěžích (Moskva, Kaunas, Kyjev, Antverpy).
Vítězný návrh soutěže na revitalizaci Černé louky je klíčovým projektem Ostravy v utkání o prestižní titul Evropské hlavní město kultury 2015. Snad najdou ostravští radní dost vůle i prostředků na realizaci tohoto projektu. Nerespektování výsledků urbanistické soutěže na řešení území Karoliny, která proběhla v roce 2000, budiž současnému vedení města odstrašujícím příkladem.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
