Česká centra čeká úsporný režim a odklon od kultury
Anežka Bartlová zprávy říjen 2016
Praha – Česká centra mají od začátku července nového ředitele. Ministr zahraničí jmenoval do funkce čtyřiatřicetiletého Jana Závěšického, který v posledním roce v centrech působil jako metodický poradce ředitele. Ve funkci po roce vystřídal Zdeňka Lyčku, který byl řízením organizace pověřen, ale nebyl nikdy řádně jmenován.
Závěšický je absolventem politologie na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2014 byl krátce vedoucím kanceláře ministra dopravy, před tím pět let vedl Sdružení cestovního ruchu – Jeseníky, které za účelem propagace Jeseníků jako turistické destinace zřídil Olomoucký kraj. Stejně jako jeho předchůdce Lyčka chce klást větší důraz na propagaci vědy, inovací a ekonomickou diplomacii.
Už měsíc po nástupu Závěšického do funkce se v médiích objevily informace, že polovinu z celkového počtu dvaadvaceti zahraničních center hodlá převést pod přímou správu ambasád. Navrch ještě padly poznámky, že Česká centra si budou napříště muset na svou činnost ve větší míře než dosud hledat soukromé sponzory. Kvůli neutěšené finanční situaci ostatně bylo zrušeno i zářijové výroční setkání ředitelů zahraničních zastoupení v Praze.
Česká centra jsou příspěvkovou organizací ministerstva zahraničních věcí. Koncem loňského roku ministerstvo přijalo strategii jejich dalšího rozvoje pro roky 2016–19. Nakolik se jí bude nový ředitel držet, není zatím jasné. Svou koncepci slibuje představit během listopadu. Primárně musí řešit neúnosnou finanční situaci organizace, která byla dosud financována z výnosů z pronájmů Českého domu v Moskvě, který centrům patří. Po uvalení ekonomických sankcích EU vůči Rusku však tento zdroj příjmů výrazně snížil. „Českému domu v Moskvě může s ohledem na charakter jeho činnosti hrozit riziko uzavření provozu (pokud bude provozován v rozporu se zákony), riziko vzniku havarijních situací a ,vybydleníʻ,“ píše se na toto téma v zmiňované strategii.
Jedním z možných příjmů generovaných činností samotných center je školené za lekce českého jazyka, které část zahraničních zastoupení nabízí. Loni tyto kurzy absolvovaly více než dva tisíce studentů. A zde je kámen úrazu logicky znějícího návrhu, aby se ty pobočky, které dosud nesídlí v budově/areálu velvyslanectví, do něj nastěhovaly a ideálně pod ambasády spadaly i funkčně. Potom by totiž, na rozdíl od nynějšího statusu člena příspěvkové organizace, nemohly jazykové kurzy za peníze nabízet.
Dalším problematickým bodem je deklarované soustředění se na podporu vědy, inovací a tzv. ekonomickou diplomacii. Jak Art+Antiques potvrdil Závěšický, tento posun souvisí se snahou přilákat soukromé sponzory. Česká centra se však pak výrazně přibližují agendě Czech Investu, který spadá do gesce ministerstva průmyslu a obchodu, a vnucuje se otázka, zda Česká republika potřebuje dvě obdobně zaměřené agentury.
Úroveň kulturních aktivit jednotlivých zahraničních zastoupení Českách center byla vždy kolísavá a jejich profil se výrazně odvíjel od zájmů konkrétních ředitelů. Nynější důraz na zapojení soukromých zdrojů však může znamenat úplnou rezignaci na systematické posilování kulturního profilu České republiky.
Nedávno vypsaná výběrová řízení na ředitele čtyř center byla bez dalšího vysvětlení zrušena. Důvodem podle Závěšického bylo, že nelze hledat nové vedoucí pracovníky v situaci, kdy není jasné, jak se stávající síť center v příštím roce promění. Jasno má nicméně Závěšický v tom, že pro příště bude v profilu uchazečů požadovat hlavně manažerské schopnosti, spíše než kulturní rozhled a znalost určitého oboru.
Podle zástupkyně ředitele Moniky Koblerové stávající návrh rozpočtu na rok 2017 předpokládá téměř dvoutřetinové úspory. Místo požadovaných 120 milionů je v návrhu rozpočtu počítáno jen s necelými 45 miliony korun. V loňském roce Česká centra po celém světě, podle vlastních statistik, zorganizovala přes 2300 akcí, které oslovily 2,5 milionu návštěvníků a generovaly 7800 pozitivních ohlasů v zahraničních médiích. Spolupodílela se také na více než 1300 výjezdech osobností z české kulturní a kreativní scény.
Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...
Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
