Chalupeckého cena 2020 bez laureáta

Tomáš Klička zprávy září 2020

ČR – Cena Jindřicha Chalupeckého 2020 nepozná svého vítěze. Finalisté Jakub Choma, dvojice Anna Slama a Marek Delong, Marie Tučková, Jiří Žák, kolektiv Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky a Alma Liliy Rayner, účastnice přecházející z minulého ročníku, ve společném prohlášení vydaném počátkem srpna deklarovali, že si přejí upustit od soutěžení.

AA-42.jpg

ilustrace Miroslav Barták

V rámci výstavy finalistů, která se po vypovězení z Národní galerie (viz AA 5/2020) uskuteční od 14. října v ostravském PLATO, tak porota nebude vybírat nejlepší dílo a nedoprovodí ji ani ceremoniál s předáváním ceny. Namísto slavnostního večera se uskuteční dvoudenní sympozium 4.–5. prosince.

Krok „chalupářů“ připomíná rozhodnutí, které v minulosti učinili finalisté slovenské Ceny Oskára Čepana, nebo britské Turner Prize. V roce 2017 finalisté slovenské ceny pro umělce do 40 let přikročili namísto tvoření individualizovaných děl k realizaci společné instalace, jež znamenalo udělení vítězství všem. Jejich motivace tehdy nebyla výhradně solidární, šlo rovněž o reakci na nespokojenost finalistů s fungováním a organizací soutěže. Významný krok k normalizaci tohoto přístupu pak představoval minulý ročník britské Turner Prize. Na začátku prosince 2019 vyjádřili finalisté přání, aby ocenění bylo rozděleno mezi celou čtveřici, což porota respektovala. „V době politické krize v Británii i jinde ve světě, kdy toho lidi a společenství už rozděluje a izoluje mnoho, máme motivaci učinit u příležitosti udílení ceny kolektivní prohlášení ve jménu vzájemnosti, různorodosti a solidarity – a to jak v umění, tak společnosti,“ uvedli tehdy společně. Jako ozvěnu loňska lze vnímat i letošní krok Turner Prize, kdy namísto soutěže zrušené vlivem koronavirové pandemie došlo k rozdělení podpory ve výši deseti tisíc liber desítce vybraných umělců.

Zatímco zmíněné zahraniční ceny vyhrálo několik účastníků, finalisté CJCH si přejí upustit od formátu soutěže vůbec, takže vítězství nepřipadne nikomu. Ke svému rozhodnutí vydali veřejné prohlášení, kde krok zdůvodňují: „V našich očích není Cena Jindřicha Chalupeckého trofejí jediného laureáta či laureátky, jediného pomyslného vítěze, nýbrž společným oceněním pestré směsice umělkyň a umělců a jejich odlišných uměleckých východisek, jejichž porovnávání nemá smysl. Chceme reflektovat, co vše je s principem soutěžení spojeno. (…) Ze zkušeností svých předchůdců z minulých let (i svých vlastních) víme, že účast v CJCH je často spojená s vysokým tlakem okolí a jeho očekáváním, a proto si myslíme, že změna ze stresujícího prostředí směrem k podpůrnému, bude mít odraz nejen v kvalitě uměleckých děl.“

V prohlášení dále zaznívá víra v trvalý efekt jejich rozhodnutí: „Věříme, že existuje jiná, solidárnější vize fungování CJCH, která v umělecké obci netvoří konkurenci, ale naopak kolegialitu.“ Finalisté pak vidí potřebu měnit i ostatní umělecké instituce v „méně kompetitivní a více podpůrné platformy pro uměleckou práci“. Ani v prostředí Ceny Jindřicha Chalupeckého letošní gesto není zcela bez precedentu – laureát minulého ročníku Andreas Gajdošík se sice nechal ocenit, při předávacím ceremoniálu ale prohlásil, že peníze a stáž, které se s vítězstvím pojí, rozdělí mezi ostatní finalisty. Vítěz z roku 2014 Roman Štětina se rovněž o svoji výhru podělil.

Rozhodnutí nutně vyvolává otázku, jaká budoucnost cenu čeká. Na skutečnost, že s nesoutěžním pojetím finále soupeření nijak nemizí, upozornil ve svém komentáři pro Deník Referendum laureát z rok 2014 a pedagog AVU Roman Štětina: „Soutěžit v současném vizuálním umění je skutečně absurdní, byť na vysokých uměleckých školách doposud umění známkujeme, a dokonce udílíme ocenění vybraným studentům. (…) Je to jistě chvályhodné a solidární gesto, ale faktem zůstává, že se tak soutěž vlastně jen přesunula na samotný výběr finalistů, kterých je v současnosti celkem deset. Výherci jsou všichni ti, co se do finále dostali a prohráli ti, co zůstali pod čarou.“ Se skepsí pak situaci komentoval na sociálních sítích umělec Jan Šerých: „Na mě ale každopádně ona výzva působí jako snaha vnutit umělecké obci vlastní představu kolektivního dobra (a zla). Ok, může být, je ale dobré zároveň připustit, že potřeba měnit hru za běhu je projevem mnohem vyšších ambicí než pouhá účast v ní. A nedělat z revoluce selanku, protože i tohle je boj, navíc mnohem lítější než nějaké symbolické klání o uměleckou cenu.“ Kritici dále upozorňují na možné úskalí, které by plynulo z opuštění vyhlašování vítěze, a to rozmělnění mediální pozornosti určené vítězi, jehož volba se směrem k veřejnosti snáz komunikuje.

Paralelně s oznámením finalistů také probíhá výzkum Společnosti Jindřicha Chalupeckého, v němž chce znát názor veřejnosti na probíhající změny, na roli, kterou by měla cena hrát, a její možné další směřování. Závěry šetření poslouží jako podklad správní radě Společnosti Jindřicha Chalupeckého ohledně možných změn ve vyhlášení dalšího ročníku. Opakovaně diskutované je rovněž zrušení věkového limitu 35 let pro účastníky. Turnerova cena zrušila hranici 50 let pro své laureáty v roce 2017.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné