Daguerre z Čech na seznamu UNESCO
Tomáš Klička zprávy květen 2018
Nejstarší fotografický obraz nacházející se na území dnešní České republiky byl zapsán do registru Paměť světa při UNESCO, který se soustřeďuje na památky tzv. dokumentového dědictví celosvětového významu. Kynžvartská daguerrotypie, která je jedním z historicky nejcennějších fotografických snímků u nás, tak rozšířila řadu artefaktů a jejich souborů z ČR, kterých je na seznamu v současnosti osm. Dokumentovým dědictvím UNESCO se rozumí informace fixované na různých typech nosičů (knihy, audiozáznamy, videozáznamy a fotografie).
Snímek byl pořízen Louisem Daguerrem v roce 1839, vůbec nejstarší bezpečně datovatelná daguerrotypie je jen o dva roky starší. V obou případech Daguerre za námět zvolil zátiší v ateliéru. Kynžvartská daguerrotypie zachycuje scénu s draperií a modely soch, kterým dominuje postava Jupitera. Patří ke skupině snímků, kterými Daguerre ještě před zveřejněním vynálezu obeslal přední evropské politické osobnosti včetně bavorského krále Ludvíka I., rakouského císaře Ferdinanda I. a jeho kancléře Metternicha. Právě z majetku Klemense von Metternicha pochází tento snímek, který se dochoval v původním dřevěném dekorativním rámu s osobním věnováním Louise Daguerra. Informace o novém vynálezu začaly na naše území, soudě dle novinových zpráv, pronikat právě na začátku roku 1839 a v jeho polovině se s některými snímky mohla veřejnost v českých zemích seznámit osobně.
Ve fondech kynžvartského zámku, který Metternichovi a jeho rodu patřil, byla daguerrotypie znovuobjevena počátkem 60. let historikem fotografie Rudolfem Skopcem a přes opakované nabídky na odkup ze zahraničí se ji podařilo udržet v České republice. Kynžvartská daguerrotypie se dochovala ve velice dobrém stavu a snímek je dlouhodobě zapůjčen a vystavován ve fotografické expozici Národního technického muzea. To spolu s Národním památkovým ústavem iniciovalo zápis a NPÚ, v jehož správě předmět je, sdělil nyní svůj záměr daguerrotypii výhledově vystavit zpátky na Kynžvartu.
Daguerrotypie z Kynžvartu se těší statusu národní kulturní památky od roku 2006, nejde však o jediný Daguerrův snímek na našem území – další autorskou prací v domácích sbírkách je Pohled na královský palác v Paříži z roku 1840 uchovávaný rovněž v Národním technickém muzeu.
Nejvíce zápisů do registru Paměť světa má z českých institucí dosud Národní knihovna, z jejíchž fondů byla do registru zařazena Sbírka středověkých rukopisů z dob české reformace, Sbírka periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918 až 1945 a Sbírka 526 tisků univerzitních doktorských tezí z let 1637 až 1754. Před pěti lety došlo k zapsání kolekce časopisů českého a slovenského samizdatu ze sbírky Libri prohibiti a v roce 2015 proběhlo zařazení díla z počátku dějin animovaného filmu – části projekčního pásu filmu Autour d’une Cabine Francouze Émila Reynauda z roku 1894, který se nalézá ve sbírce NTM. Zařazení do registru získalo muzeum ve spolupráci s Francií.
Kynžvartská daguerrotypie byla vloni uvedena do registru Paměti společně s Archivem Leoše Janáčka uloženým v Moravském zemském muzeu a souborem Camociových map obléhání Malty z poloviny 16. století z Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Druhá uvedená položka byla na seznam zapsána jako celek spolu s mapami z Národního muzea výtvarných umění ve Vallettě.
Program Paměť světa byl založený v roce 1992 a jeho registr čítá přes čtyři stovky položek různého charakteru, vedle výše zmíněných se na něj v loňském roce dostal archiv a knihovna Marshalla McLuhana nebo archiv španělského lékaře a nobelisty Santiaga Ramóna y Cajala – umělecké kvality jeho vědeckých kreseb nedávno vyzdvihl americký kritik Jerry Saltz. Cílem programu i registru je spolu se zvyšováním povědomí o dokumentovém dědictví také podpora v jeho zpřístupňování a uchovávání.
Editorial
Tomáš Klička editorial červen 2022
První číslo ART ANTIQUES (tehdy ještě s &) vyšlo v červnu roku 2002, tedy už před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. Historie našeho časopisu je tak objemná, až je takřka nepřehledná.
Falza a spol.
Tomáš Klička výstava prosinec 2021
Padělané umění všeobecně považujeme za cosi podřadného. Za běžných okolností leží uklizené hluboko v depozitářích a raději se o něm příliš nemluví. Nyní se ale hned na dvou výstavách ocitlo v centru pozornosti: ve Šternberském paláci Národní galerie a v Galerii...
Editorial
Tomáš Klička editorial červenec 2022
Návštěva jakékoli výstavy je vedle duševního výkonu často i výkonem fyzickým. Své o tom vědí zejména návštěvníci rozsáhlých mezinárodních přehlídek typu bienále. Hned několik vám jich přinášíme i v tomto letním čísle.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
