Dóza z Valdštejnovy lékárny

Jan Neumann názor listopad 2007

Být starožitníkem či majitelem aukčního domu má své výhody. Nesedíte den co den v kanceláři – tedy, pokud právě nedáváte dohromady aukční katalog –, potkáváte se s mnoha lidmi, kteří za vámi přinášejí své obrazy, šperky, porcelán a další cennosti. Prakticky každý den navíc vstupujete do dalších a dalších bytů a domů. Vyslechnete mnoho příběhů, dotýkáte se lidských osudů. Jste někdo, kdo je s důvěrou zván, aby pomohl a poradil.Hovořím, poslouchám... Beru do ruky pamětníky rodinných výročí, událostí a osudů, rozkrývám, co jsou zač, kdo a kdy je stvořil, jak si stojí na současném trhu, co od nich majitelé mohou očekávat. Někdy poradím, občas příjemně překvapím ty, kdo čekali málo, jindy musím zklamat ty, kdo věřili, že mají doma poklad.

Dívám se na ty vázy a skleničky, šperky a obrazy, představuji si, kolik kytic ve vázách bylo, na kolika stolech stály, kolik skleníků zdobily skleničky. Myslím na to, kolik štěstí, zloby či malých bolavých rodinných dramat sledovaly jako tiší svědkové. Mohu se jen dohadovat a zaměstnávat fantazii. Věci dál mlčí, a až jim pomohu na trh, půjdou dál světem a časem jako odjakživa.Jsou ale výjimky. Před několika lety jsem v bytě bývalého pražského lékaře otevřel dřevěnou lékárnickou dózu a s překvapením četl text na zažloutlém papíře, zasunutém uvnitř: „Lékárnická stojatka. Dřevo lipové, ručně soustruhované, mramorované váleným papírem, signatura pozdně empírová. Nápis – Pulvis Digitalis Purp. Původ: Duchcov. Zrušená lékárna U čer. orla, založena 1716 z nadace hraběte Valdštejna. Dar. poručík Věra Čechová, pohraniční stráž, útvar ..., nalezeno na smetišti. Praha, 25. 9. 1959.“

Stál jsem v tiché pokoře nad dřevěnou dózou, přemýšlel o čase slávy, uznání a zatracení a chápal jsem, že jsem ten, kdo ji pošle dál. Možná do lékařského muzea, možná do soukromé kolekce, a není ani vyloučeno, že znovu skončí na smetišti. Téměř hmatatelně jsem při tom cítil rozdíl mezi starožitností a pouhou bezduchou replikou. Ta první je dokladem umu dávných řemeslníků a umělců, je to předmět s vlastní jedinečnou historií, do níž patří vzestupy i pády, sláva i zatracení. A možná i nějaký ten šrám. Docela tak, jak to chodí i v lidském životě. Zatímco replika opakuje už hotový výtvor, je prázdná.

Nemusíte potěžkávat zlaté šperky, obdivovat věhlasné malíře. K úžasu nad dokonalostí minulosti vás může přivést i drobný předmět, například dóza z dávné lékárny.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné