Editorial
Tomáš Klička editorial červen 2021
Časopis, jako je ten náš, který je rozvržen na předem stanovené rubriky a vychází jednou měsíčně, některé informace zkrátka nemůže pojmout.
Gian Lorenzo Bernini: Lebka (1655) © SKD, foto: Oliver Killig, zdroj: news.artnet.com
Nemyslím nutně horké zpravodajské aktuality, které by pozbyly významu, ještě než vyjdeme, zábavné marginálie z popkultury nebo kuriozity z oblasti kulturní politiky (pro informace tohoto typu doporučuji twitterový účet Kustodky Květy). Chybí nám třeba i rubrika sto plus jedna zahraničních zajímavostí ze světa umění. Aspoň o jednu takovou mám chuť se s vámi dnes podělit.
Několikrát do roka se poštěstí s větší či menší přesvědčivostí nově atribuovat umělecké dílo některému z velkých jmen mezi starými mistry a mistryněmi. Koncem května u našich saských sousedů oznámili objev sochy Giana Lorenza Berniniho. Nejde o dosud zcela neznámé dílo, ale o sochu, která je součástí drážďanských sbírek už od první poloviny 18. století. Naturalisticky vysochaná lebka z kararského mramoru se do Drážďan dostala spolu s dalšími díly ze sbírek římského rodu Chigiů, která zakoupil August Silný. V posledních letech byla vystavena poněkud v ústraní na zámku Pillnitz. Když přišla řada na její restaurování v souvislosti s chystanou caravaggiovskou výstavou, zaujala pracovníky muzea: „Stáli jsme kolem stolu, dívali se na ni. Otázka samozřejmě zněla – kdo ji udělal? A jelikož měla římskou provenienci, někdo ve vtipu řekl – možná je to Bernini,“ vzpomíná kurátorka Claudia Kryza-Gersch.
Ponoření do inventářů vtip-hypotézu potvrdilo. Artistní skulptura byla vytvořená roku 1655 pro papeže Alexandra VII. krátce po jeho ujmutí se funkce a nedlouho předtím, kdy v Římě vypukl mor. Zdá se, že plnila poměrně intimní roli: papež lebku uchovával na svém pracovním stole, pod postelí pak schovával další Berniniho dílo – sarkofág.
Státní umělecké sbírky v Drážďanech jsou sice od předminulého roku chudší o diamantové šperky za pár miliard, které byly ukradeny z Grünes Gewölbe, ale domnívám se, že lebka může posloužit jako nemenší magnet. Oproti klenotům je to navíc mnohem silnější symbol. Mramorové memento mori jistě uspokojí nespočet cílových skupin: turistické houfy lačné morbidity, staré i mladé gotiky, piráty, antropology, kurátory výstav současného umění o vanitas i diváky, kteří chtějí – po papežsku – ztišeně kontemplovat vlastní smrtelnost. Hranice se pozvolna otevírají, stejně tak výstava Bernini, papež a smrt v drážďanském Zwingeru.
Falza a spol.
Tomáš Klička výstava prosinec 2021
Padělané umění všeobecně považujeme za cosi podřadného. Za běžných okolností leží uklizené hluboko v depozitářích a raději se o něm příliš nemluví. Nyní se ale hned na dvou výstavách ocitlo v centru pozornosti: ve Šternberském paláci Národní galerie a v Galerii...
Umění na Ukrajině během války
Tomáš Klička zprávy duben 2022
Ruská agrese na Ukrajině ohrožuje vedle lidských životů také památky a má pochopitelně silný dopad i na svět umění. V nebezpečí jsou sbírky a budovy ukrajinských galerií a muzeí a samozřejmě i životy jejich zaměstnanců.
Člověk poznává kresbou a často na něco přijde
Eva Riebová Tomáš Klička rozhovor únor 2020
Kreslířka Inge Kosková patří k nenápadným, ale významným umělkyním spojeným s Olomoucí, kde v osmdesátých letech náležela k okruhu tzv. olomoucké kresby. S autorkou, která koncem ledna oslavila osmdesáté narozeniny, jsme v jejím olomouckém domově rozmlouvali o vztahu...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?