Editorial

Tomáš Klička editorial červen 2021

Časopis, jako je ten náš, který je rozvržen na předem stanovené rubriky a vychází jednou měsíčně, některé informace zkrátka nemůže pojmout.

1_Schaedel_Killig-1024x740.jpg

Gian Lorenzo Bernini: Lebka (1655) © SKD, foto: Oliver Killig, zdroj: news.artnet.com

Nemyslím nutně horké zpravodajské aktuality, které by pozbyly významu, ještě než vyjdeme, zábavné marginálie z popkultury nebo kuriozity z oblasti kulturní politiky (pro informace tohoto typu doporučuji twitterový účet Kustodky Květy). Chybí nám třeba i rubrika sto plus jedna zahraničních zajímavostí ze světa umění. Aspoň o jednu takovou mám chuť se s vámi dnes podělit.

Několikrát do roka se poštěstí s větší či menší přesvědčivostí nově atribuovat umělecké dílo některému z velkých jmen mezi starými mistry a mistryněmi. Koncem května u našich saských sousedů oznámili objev sochy Giana Lorenza Berniniho. Nejde o dosud zcela neznámé dílo, ale o sochu, která je součástí drážďanských sbírek už od první poloviny 18. století. Naturalisticky vysochaná lebka z kararského mramoru se do Drážďan dostala spolu s dalšími díly ze sbírek římského rodu Chigiů, která zakoupil August Silný. V posledních letech byla vystavena poněkud v ústraní na zámku Pillnitz. Když přišla řada na její restaurování v souvislosti s chystanou caravaggiovskou výstavou, zaujala pracovníky muzea: „Stáli jsme kolem stolu, dívali se na ni. Otázka samozřejmě zněla – kdo ji udělal? A jelikož měla římskou provenienci, někdo ve vtipu řekl – možná je to Bernini,“ vzpomíná kurátorka Claudia Kryza-Gersch.

Ponoření do inventářů vtip-hypotézu potvrdilo. Artistní skulptura byla vytvořená roku 1655 pro papeže Alexandra VII. krátce po jeho ujmutí se funkce a nedlouho předtím, kdy v Římě vypukl mor. Zdá se, že plnila poměrně intimní roli: papež lebku uchovával na svém pracovním stole, pod postelí pak schovával další Berniniho dílo – sarkofág.

Státní umělecké sbírky v Drážďanech jsou sice od předminulého roku chudší o diamantové šperky za pár miliard, které byly ukradeny z Grünes Gewölbe, ale domnívám se, že lebka může posloužit jako nemenší magnet. Oproti klenotům je to navíc mnohem silnější symbol. Mramorové memento mori jistě uspokojí nespočet cílových skupin: turistické houfy lačné morbidity, staré i mladé gotiky, piráty, antropology, kurátory výstav současného umění o vanitas i diváky, kteří chtějí – po papežsku – ztišeně kontemplovat vlastní smrtelnost. Hranice se pozvolna otevírají, stejně tak výstava Bernini, papež a smrt v drážďanském Zwingeru.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné