Editorial

Pepa Ledvina editorial únor 2020

Na Staroměstské náměstí se má vrátit mariánský sloup. Proč to je špatně napsali už jiní, povolanější, na tomto místě tedy shrnu zřejmě nejpádnější argument proti: Mariánský sloup, který se má na Staromák vrátit, není mariánským sloupem od zakladatelské osobnosti českého barokního sochařství Jana Jiřího Bendla – z něj se totiž dodnes dochovaly jen trosky –, ale jeho nepovedenou napodobeninou od špatného sochaře Petra Váni.

Nicméně věci se mají tak, že radní hlavního města záměr odklepli a vše nasvědčuje tomu, že bude na turisty ze sloupu shlížet Váňova Panenka Marie. Nevím, jestli už není pozdě, ale pokusím se tu zatáhnout za záchranou brzdu.

Váňuv sloup už existuje a je jasné, že je pro něj potřeba najít důstojné umístění. Kam s ním? Geniální řešení jsem objevil ve svém facebookovém feedu. Mělo sice podobu memu, ale navrhuji ho vzít zcela vážně. Sloup byl v tomto internetovém vtípku adjustován na sokl po soše maršála Koněva. Vidím to jako rozumné řešení – v Dejvicích Koněva nechtějí, sloup jim tam, myslím, vadit nebude. Tím se toho ale až zas tak moc nevyřeší, bude patrně znít vaše námitka – upíchli jsme sice sloup, ale zato nám bude přebývat problematický maršál. Ale nebojte, plán je dokonale promyšlen.

V minulosti se v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí Malostranského náměstí objevil nápad, že by se sem mohla vrátit socha maršálka Radeckého. Proč tedy nenahradit maršálka maršálem? Zní to absurdně, jistě by to vyvolalo bouři nevole, Koněv přece není Radecký. To je sice pravda, ale proč by se jím nemohl stát? Stejně už nikdo neví, jak Radecký vypadal. Domluvme se tedy na tom, že budeme říkat Koněvovi Radecký, ti, kdo vědí, jak Radecký vypadal, budou možná chvíli trpět, ale zanedlouho si zvyknou a bude jim to jedno.

Zároveň navrhuji udělat v rámci dobrých vztahů určitý drobný ústupek těm, kdo by v odstranění maršála viděli pošlapání památky našich sovětských osvoboditelů, ti ať se klidně scházejí na Malostranském náměstí u maršála. Jinak řečeno, na náměstí bude socha, někdo v ní uvidí Koněva, někdo Radeckého a naprostá většina lidí v ní neuvidí nic. Navíc by tento ve své podstatě konsensuální princip mohl být dále rozvinut. Jen si představte dobu, kdy budeme mít jednu sochu, která bude maršálem, maršálkem i Panenkou Marií! Oč by se nám spolu žilo na světě lépe...

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné