Galerie online
Před vánoci uvolnila Národní galerie asi 300 děl ve vysokém rozlišení volně stažení. Navázala tak na Moravskou galerii, která začátkem června zprovoznila nový portál sbirky.moravska-galerie.cz, kde uživatelé najdou téměř 200 tisíc sbírkových předmětů, zdigitalizovaných a přehledně utříděných. Inspiraci si v Brně vzali z úspěšného projektu Web umenia (webumenia.sk), který je online katalogem sedmi slovenských galerií financovaných z veřejných rozpočtů. Nová databáze Moravské galerie využívá stejného zdrojového kódu jako Web umenia.

Slovenská ani brněnská varianta nabízejí ke stažení díla autorů, kteří jsou již 70 a více let po smrti, jak ukládá autorský zákon. Obě rozhraní též navrhují uživateli související položky a poskytují základní technické informace (rozměry, datace, autor). Web umenia obsahuje navíc například i sekci článků, v níž je možné najít krátké zprávy o výstavách nebo texty kontextualizující jednotlivé autory a díla. Proti tomu česká Národní galerie nabízí díla ke stažení pod licencí Creative Commons, zájemce se ale na webu dozví pouze základní údaje o daném díle. Nevýhodou je zatím spíše množství – vzhledem k již takřka deset let trvající digitalizaci naplňuje zájemce počet zveřejněných obrázků spíše očekáváním než uspokojením.
Z hlediska autorského zákona může být zveřejnění sbírek na internetu problematické, neboť po dobu sedmdesáti let od smrti autora mají držitelé autorských práv výlučné právo rozhodovat o využívání díla, včetně jeho šíření a rozmnožování. Vytváření katalogů sbírek je sice chráněno knihovnickou licencí, jejich zveřejňování je však možné jen tehdy, „zamezí-li (galerie) zhotovení rozmnoženiny výtvarného díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu“. V praxi to znamená zveřejňování reprodukcí pouze v náhledové kvalitě, otázkou však může být, jaká velikost digitální reprodukce je dostatečně nízká, aby nemohlo dojít k neautorizovanému užití díla.
Větší otevřenost muzeí a galerií ve zveřejňování svých sbírek na internetu je trendem posledních let. Průkopníkem na tomto poli bylo amsterodamské Rijksmuseum, které před pěti lety nejenže umožnilo stahovaní reprodukcí děl starých mistrů v tiskové kvalitě, ale nebrání ani jejich dalšímu využití, včetně komerčního. Aktuálně takto volně poskytuje ke stažení 300 tisíc položek. Nedávno se k podobnému kroku rozhodlo i newyorské Metropolitní muzeum, které začátkem letošního roku uvolnilo reprodukce ve vysokém rozlišení k 375 tisícům sbírkových předmětů, a to opět k jakémukoliv použití. Tento postup je však možný jen v případě děl, která již nepodléhají ochraně z hlediska autorského zákona.

Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...

Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...

Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?