Hotel na Národní

Karolina Jirkalová staveniště duben 2007

Před pár týdny zveřejnila investiční společnost Central European Financial Management (CEFM) projekt hotelu, který by měl za dva roky stát na Národní třídě v Praze. Jeho autory jsou architekti z ateliéru Znamení čtyř. Pozemek na roku Národní a Mikulandské byl pravděpodobně nejdražší prolukou v Praze, investoři zaplatili téměř čtvrt milionu korun za metr čtvereční. K pozemku pak přikoupili ještě sousedící barokní Schönkirchovský dům s rozlehlým dvorem.

Na projet hotelu byla začátkem loňského roku vypsaná architektonická soutěž. V té zvítězil projekt ateliéru A69 – budova ve tvaru písmene U otevřená do Národní třídy, pro kterou hlasovala především architektonická část poroty. Investor se ale nakonec rozhodl realizovat projekt kanceláře Znamení čtyř, který v soutěži skončil druhý. Proti návrhu se ohradili památkáři, kterým vadí především výšková hladina, jež převyšuje okolní zástavbu. Projekt byl několikrát přepracován, výsledná verze teď čeká na územní rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy.

Projekt počítá s šetrnou rekonstrukcí Schönkirchovského domu, která by měla zdůraznit jeho barokní charakter odstraněním pozdějších zásahů. Do zadní části dvora tohoto domu vložili architekti vestavbu v podobě samostatného příčného křídla. Pokud se v této části chová projekt vůči historické zástavbě vcelku pietně, pro novostavbu v proluce to neplatí. Vyjádření Národního památkového ústavu, které bylo součástí zastavovacích podmínek, vyžaduje tvrdou regulaci půdorysnou (uliční čára) i výškovou podle sousedního paláce Dunaj. Ani jednu z těchto podmínek navržený dům nedodržel. Nejen, že je vyšší, dosahuje úrovně nedalekého obchodního domu Máj, ale autoři se šalamounsky vypořádali i s regulací půdorysnou – v místě, kde se novostavba dotýká paláce Dunaj, uliční čáru sice drží, nicméně 3. a 4. podlaží šikmou linkou pomalu vbíhá do ulice, aby na druhém konci, na rohu Mikulandské, tuto čáru o pěkný kus překročila. Zde se půdorysně srovnává se svým druhým sousedem na Národní třídě – s Kaňkovým domem, který má v místě chodníku podloubí. Tlak na architekty je pochopitelný, investice jsou obrovské a každý metr užitné plochy zvyšuje šance na jejich návrat.

Novostavba se jeví v zásadě konzervativní a architektonicky nijak výjimečná, materiálově i členěním se přizpůsobuje paláci Dunaj. Přesto se především hmotově snaží být dominantou. O dalším osudu projektu rozhodne pražský magistrát.

Podělte se:

Náměstí pro „ne-město“

Karolina Jirkalová téma prosinec 2021

Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen

To je v naší moci

Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020

Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...

kredit foto Radek Dětinský koláž Jiří Thýn.jpg

Maria Topolčanská

Karolina Jirkalová rozhovor březen 2022

O rozhovoru s Mariou Topolčanskou jsem uvažovala už dlouho. Ve chvíli, kdy se stala novou rektorku Akademie výtvarných umění, už nebylo na co čekat. Jen témata, která jsme spolu v kavárně naproti AVU probíraly, se dost lišila od mých dávných plánů. Namísto architektury, měst...