Igor Grimmich
Kateřina Tučková portfolio duben 2007
Na Akademii výtvarných umění se Igor Grimmich (1979) dostal po necelém roce vlastní volné tvorby. Předcházelo jí nejprve gymnázium, poté střední odborné učiliště, na kterém se vyučil v oboru umělecké truhlářství, a během toho několik let práce v nejrůznějších oborech – byl hlídačem v diagnostickém ústavu nebo například malířem pokojů. Do ateliéru Michaela Rittsteina byl přijat v roce 2002 na základě soustavně vytvářených kreseb, s nimiž měl zkušenost ne delší než půl roku. Zdá se, že by bylo možné konstatovat nový mýtus umělce. Grimmichův náhled na vlastní práci má však zcela pragmatická měřítka: „V jedné chvíli jsem se rozhodl zkusit malovat a začal jsem tak zuřivě, až jsem se dostal na Akademii. Od té doby se s tím vyrovnávám a prostě maluju.“
O jeho přesvědčení vypovídá umanutost a odhodlání, s jakým ke své práci přistupuje. Během pětiletého studia na Akademii se věnoval pouze malbě. „Neměl jsem potřebu vybočovat ze své cesty a zkoušet jiná média. Pro to, co jsem chtěl vyjádřit, jsem našel dostatečně nosné prostředky v malbě. Ta nabízí tak široké spektrum experimentů s formou, že jsem zatím nepotřeboval hledat ještě jiná řešení.“
Grimmich se pak v rámci této cesty soustředil na hledání tematických okruhů, nových obsahů a experimentálních perspektivních možností malby. Okolnosti jeho života mu k tomu doposud nabízely dostatek zdrojů. Jako noční hlídač v centru pro imigranty, jako dělník, jako obyvatel pražské periferie, se stával pravidelně svědkem jevů běžných ve sférách lidí pohybujících se na okraji společnosti. Širokou množinu jeho obrazů tvoří parkové i městské výjevy s prostituujícími se ženami, loupežná přepadení, nehody se změtí účastníků. Série obrazů nazvaných Smíšené poCITY, Prostitutky a také cykly s názvem Nehody a Nokturna, demonstrují jeho úzce zaměřený hledáček. „Fascinuje mě veškerá podivnost, neobvyklost: kurvy, zloději, podvratné živly. Ale i normální městský šum, ve kterém se prolínají všechny sociální vrstvy, které ve městě žijí. Pohybujete se mezi nimi, a ani nevíte, kdo je člověk, který jde proti vám, nevíte, koho míjíte. A on to může být třeba kriminálník nebo pastevec…,“ komentuje svá centrální témata autor.
Sociologický průzkum Grimmich zúročuje i ve své další tvorbě, ve které se zaobírá městem jako celkem, jako strojem pro bydlení. Zachycuje různé městské části, od těch obytných, v jejich naturalisticky vyobrazené neobyvatelnosti, přes užitkové, až po ty honosné, v nichž mapuje především jejich strukturu a chod představovaný dopravní infrastrukturou. Proto své město Grimmich pozoruje většinou z nadhledu: v něm je může lépe uchopit a ještě nahlédnout do oken pro případ, že by se v nich děla nějaká zajímavá, emočně vypjatá nebo nekalá scéna (Výhled II, 2005). Za městský cyklus, v němž z neobvykle nadsazené perspektivy zkoumal existenci lidí v městském prostředí, získal autor v roce 2006 cenu pro mladé umělce ARSkontakt. O Grimmichově tvorbě je v posledních letech slyšet stále častěji – malíř vystavuje na velkých skupinových výstavách v Čechách (Nová trpělivost, Mánes, Praha, 2006) i v zahraničí (Malerei – Wegbereiter zur europäischen Integration, Hannover, Německo, 2005), posledním autorovým výstavním projektem je právě otevřená expozice v pražské Galerii Via Art.
Expresivní lovci
Kateřina Tučková recenze květen 2007
Lovci lebek v Galerii Klatovy - Klenová / Klatovská galerie U Bílého jednorožce je první destinací, která hostí výstavu nazvanou Lovci lebek. Připravila ji kurátorská dvojice Edith Jeřábková a Lenka Vítková. Ve svém výstavním projektu spojily čtveřici autorů střední a...
Přátelské utkání
Kateřina Tučková výstava červenec 2009
Crisscross ve Wannieck Gallery / Výstava uváděná do konce srpna v hlavních výstavních prostorách brněnské Wannieck Gallery je průřezem tvorbou jednadvaceti českých a evropských autorů.
Útěcha z techniky
Kateřina Tučková výstava leden 2011
To nejlepší z Kamila Lhotáka
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?