Imaginace dystopie

Václav Janoščík recenze únor 2019

Dnešek, zdá se, je poznamenán především jedním paradoxem – rozporem mezi množstvím možností volit si své podmínky na straně jedné a nemožností tyto podmínky měnit na straně druhé. Právě dnes údajně můžeme být, kým chceme, dělat, co chceme, a zároveň zůstáváme naprosto neschopní tváří v tvář skutečným problémům, jakými jsou klimatické změny, populismus nebo antropocentričnost. Současné umění, se stále rostoucím počtem výstav, galerií i umělců a se stále menší schopností reálně působit na společnost, ale i estetiku, není jen příkladem tohoto paradoxu, ale možná jeho vrcholem. V jeho mezích lze takřka cokoli, ale právě za podmínky, že tato činnost (agency) zůstane pouze uměleckou.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné