Industriální nostalgie

Karolina Jirkalová knižní recenze březen 2007

V úvodní eseji knihy Industriál­_paměť_východiska zmiňuje Benjamin Frágner dva symbolické mezníky ve vztahu veřejnosti k průmyslovému dědictví: demolici vstupního sloupořadí nádraží Euston v Londýně a stržení neorenesančního nádraží Těšnov v Praze. Obě události nastartovaly hnutí za záchranu industriálních staveb a technických památek. Dělí je však od sebe téměř 20 let. Soustředěnější zájem odborníků i veřejnosti o průmyslové dědictví lze u nás datovat až do druhé poloviny 80. let 20. století. Toto zpoždění je do jisté míry dáno i tím, že u nás staré provozy sloužily mnohem déle – industriální věk definitivně ukončila až ekonomická transformace 90. let.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné