Kufry plné střepů: Fragmenty antických památek v aristokratických sbírkách

Eliška Petřeková antiques listopad 2025

Snad žádný vzdělanec či šlechtic se na počátku 19. století nevracel z návštěvy Itálie bez úlomků z Pompejí či kousku lávy z Vesuvu. Cesta do Itálie byla iniciační poutí a každý chtěl hmatatelný důkaz, že stanul na její půdě. To, co dnes vnímáme jako vandalství, bylo tehdy projevem obdivu k antice a věcí prestiže. Úlomky se staly symbolem osobní zkušenosti i zárodkem suvenýrového průmyslu.

13 JE13096.jpg

Model Pantheonu, Státní zámek Jemniště, Národní památkový ústav

3 KY02142-02.jpg

Úlomek zdiva z Kolosea, Státní zámek Kynžvart, Národní památkový ústav

15 KY02104.jpg

Popel z Achillovy hrobky, Státní zámek Kynžvart, Národní památkový ústav

1 VI12585.jpg

Italský pětihaléř zapečený v lávové strusce, Státní zámek Vizovice, Národní památkový ústav

10 KY03051 svicen.jpg

Kompozitní svícen, Státní zámek Kynžvart, Národní památkový ústav

6 VI07999.jpg

Model grotty, Státní zámek Vizovice, Národní památkový ústav

2 KY05379.jpg

Fragment mozaiky z „Hadriánova paláce v Pompejích“, Státní zámek Kynžvart, Národní památkový ústav

KY05576_Erechteion.jpg

Fragment mramoru s motivem athénského Erechteionu, Státní zámek Kynžvart, Národní památkový ústav

HM07192-01.jpg

Fragment mramoru z císařského paláce na Palatinu, Státní zámek Hradec nad Moravicí, Národní památkový ústav

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné