Lekce 48. – Coffee Turn

Ondřej Chrobák manuál duben 2013

Prosinec 1989. Linkové autobusy značky Karosa překročily železnou oponu. Statisíce tehdejší Čechoslováků zaplavilo rakouskou metropoli. K euforické atmosféře konce studené války patřila velkorysost. Československý pas tehdy ve Vídni platil jako jízdenka na městskou dopravu i jako volná vstupenka do muzeí a galerií. První zkušenost se „západním“ standardem muzeální instituce neudělal jen masový divák, ale nejeden odborný pracovník Národní galerie.Pro mnohé byla přímá konfrontace s díly, která dosud znali pouze z více či spíše méně kvalitních reprodukcí, stejným zážitkem jako komfort a služby poskytované návštěvníkům. Jen největší hedonisté obětovali šilinky za kávu nebo za koupi pohlednice v muzejním obchodě. Přesto právě tehdy se zrodilo povědomí, že k návštěvě „kapitalistické“ galerie neodmyslitelně patří možnost osvěžit unavené tělo i mysl v kavárně a pořízení suvenýrů respektive dárků. Jen největší škarohlíd si odmítl připustit, že do pár let nebudou rovněž domácí muzea umění vypadat podobně. Revoluční heslo znělo – zpátky do Evropy.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné