Letošní pavilon Serpentine
Karolina Jirkalová staveniště září 2007
V pátek 24. srpna byl v Londýně po dlouhém čekání konečně otevřen letošní letní pavilon Serpentine Gallery. Jeho autory jsou norský architekt Kjetil Thorsen z ateliéru Snøhetta a dánsko-islandský umělec Olafur Eliasson. Dominantou letošního pavilonu je spirálovitá rampa, která obtáčí kónickou vyosenou hmotu uprostřed. Fasádu rampy, po které lze vystoupat až na střechu, tvoří stočené překližkové lamely. Díky nim fasáda ožívá – když jdete kolem, mění se a utíká před očima. Recenzent britského listu The Guardian Jonathan Glancey ji příznačně nazval „lapačka očí“.
Autoři letošního pavilonu nejsou neznámé tváře. Kjetil Thorsen je spoluzakladatelem ateliéru norského Snøhetta, který se v roce 2002 proslavil realizací Alexandrijské knihovny v Egyptě. Olafur Eliasson, v současné době žijící v Berlíně, vytvořil ve stejném roce nezapomenutelnou instalaci The Water Project v Tate Modern. Největší galerijní prostor, tzv. Turbínovou halu, prosvítil umělými paprsky obřího zapadajícího slunce.
Stavba letošního pavilonu Serpentine Gallery se neobešla bez zmatků. Ještě v lednu vše nasvědčovalo tomu, že ho navrhne německý architekt Frei Otto. Ten se ale rozhodl nespolupracovat s inženýrskou firmou Arup, která se každoročně podílí na projektu pavilonu. Galerie se ale nakonec rozhodla dát Ottovi ještě jeden rok času a oslovila Thorsena s Eliassonem. Jejich projekt však nabral zpoždění – spíše než letní pavilon to bude pavilon podzimní. Galerie se proto začátkem léta domluvila ještě s architektkou Zahou Hadid, která pro Serpentine navrhla pavilon již v roce 2000, aby vytvořila jakýsi jednoduchý před-pavilon. Ten tvořily tři nálevkovitě se rozšiřující konstrukce potažené látkou, na které byly promítány květinové motivy. Organické tvary trychtýřů připomínaly jednoduché houby či mechy.
Serpentine Gallery, která sídlí uprostřed královských Kensingtonských zahrad, se soustředí na prezentaci současného světového umění. Stavba od Thorsena a Eliassona je již sedmým letním pavilonem, který na svém pozemku nechala postavit. Nápad realizovat každé léto architektonicky výjimečný dočasný pavilon vyšel z úvah, jak prezentovat architekturu, aby neztratila svou prostorovou dimenzi a zaujala i širší veřejnost. Galerie každý rok osloví jednoho mezinárodně uznávaného architekta, aby pro ni navrhl pavilon podle svých představ. Výběr se řídí pravidlem, že musí jít o architekta, který dosud nemá na území Velké Británie žádnou dokončenou realizaci. Pavilon je pak po dobu tří měsíců „vystaven“ na pozemku galerie – přes den slouží jako kavárna, v podvečer se tu konají přednášky, projekce či koncerty. Na podzim je pak pavilon pečlivě rozebrán a nabídnut k prodeji. O zájemce není nouze, a není divu, pavilon pro Serpentine Gallery už navrhly takové hvězdy jako Toyo Ito, Oscar Niemeyer, MVRDV, Álvaro Siza nebo Rem Koolhaas.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
