Machalický v NOD

Kateřina Černá zprávy říjen 2009

Praha – Vedení Linhartovy nadace a experimentálního prostoru Roxy/NoD vybralo v září nového kurátora galerie NoD. Po odvolaném Milanu Mikuláštíkovi se jím stal historik umění Jiří Machalický, který zároveň působí jako kurátor Musea Kampa. Rozhodnutí je poněkud překvapivé, protože odborná komise Machalického nedoporučila ani do druhého kola výběrového řízení.

Komise ve složení Krištof Kintera, Vladimír Skrepl a Jiří Ptáček již adresovala Linhartově nadaci své protesty. Zatímco u Kintery šlo o osobní dopis, Ptáček se rozhodl své vyjádření nazvané „Ať jdou k čertu“ zveřejnit. Chce tak upozornit na odstrašující způsob, jakým se podle něj kurátoři u nás vybírají.

„Je velmi smutné zjistit, že odborný názor je vyžadován jen proto, aby nějaký byl, ale už mu není přikládána žádná váha. Je to také urážlivé, a to nejen k nám třem v komisi a k přihlášeným do řízení, ale obecně k celé umělecké scéně,“ píše Ptáček.

Výběrové řízení na pozici kurátora galerie NoD probíhalo ve dvou kolech. Z dvaceti uchazečů jich odborná komise do druhého kola vybrala pět. Po osobních pohovorech doporučila 8. září Linhartově nadaci dva: Marianu Serranovou a kolektiv Jiří Franta – David Böhm – Marek Meduna. 11. září zveřejnilo vedení nadace a Roxy/NoD zvolení Jiřího Machalického.

Vedoucí Linhartovy nadace Jan Mayer se proti námitkám komise brání tím, že její role byla vždy pouze poradní. „Při pohovorech s finalisty jsme zjistili, že ani jeden nenaplňuje naše očekávání,“ vysvětluje své rozhodnutí. „Představujeme si širší koncept, který bude obsahovat mezigenerační dialog a kontakt se zahraničím. Rádi bychom zvýšili počet výstav, což by prostoru přineslo oživení i zisk. V galerii mohou probíhat dvě až tři najednou.“

Výběr Machalického Mayer zdůvodňuje tím, že nejlépe pochopil tyto představy. Navíc měl ve své koncepci, na rozdíl od jiných uchazečů, uvedeno i PR a marketing. Sám Machalický je svým zvolením překvapen. A jaká je jeho koncepce? „Do žádosti jsem napsal, že si představuji co nejširší okruh výstav. Mladí zůstanou, ale rád bych je uvedl do souvislosti se starší generací,“ říká.

 

Zdánlivě je tedy vše v pořádku. Kurátor odpovídá požadavkům vedení a odborná komise měla jen poradní hlas, který není nutné poslechnout. S podobnou situací, tedy nerespektováním soutěžních pravidel, jsme se setkali v lednu při zvolení Romana Ondáka autorem českého a slovenského pavilonu na benátském bienále. Porota tehdy zamítla přihlášené návrhy a vybrala Ondáka zcela mimo soutěž. Tam však panovala odborná shoda o kvalitě jeho konceptu, což není případ NoD.

„Nemám nic proti Machalickému, ale NoD by mělo být progresivní,“ tvrdí zakladatel galerie Kintera. Podle Ptáčka jsou témata Machalického kurátorské koncepce (Obraz a písmo dnes, Světelné objekty nebo Postminimalismus) snůškou vyčpělých schémat. Jako konkrétní příklad povrchní konfrontace uvádí spojení prací Jana Kalába a Zbyňka Baladrána v rámci prvního zmiňovaného projektu.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné