Magie obrazu a čas rámu

Milena Bartlová recenze červenec 2019

Laternu magiku jsme dnes zvyklí vnímat jako mnohokrát reprízované představení pro turisty, jehož sláva vyčpěla před několika desítkami let. Zároveň jsme na ni ale trochu hrdí – vždyť díky Laterně magice jsme ukázali světu, že Československo konce padesátých let, na samém začátku poststalinské éry, má kreativní potenciál. Dojem je to tak zcela zásadní: Paradoxy a protiklady k Laterně magice patří. Jednoduchá vlastně není ani její samotná charakteristika: Je to kulturní fenomén na hranici mezi divadlem, scénografií, propagandou (dnes bychom řekli i reklamou) a filmem, jejž výrazně ovlivňovalo množství peněz i technických možností, které měli tvůrci k dispozici, ale též politicko-kulturní zadání. Jinými slovy – publikum zde bylo stejně důležité jako produkční možnosti. Aktuálně běžící badatelský projekt – jehož je výstava v brněnském Domě umění i následné pokračování v MeetFactory v Praze průběžným výstupem – se zaměřuje na filmové dotáčky, které byly součástí představení Laterny magiky. Výstavě předcházel výzkum materiálu, hledání, dokumentace, archivace a následné nezbytné restaurování, ale též důsledné tázání se po metodě uchopení takto specifického materiálu.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné