Martin Baxa kandidátem na ministra kultury

Karolina Jirkalová zprávy prosinec 2021

Ministrem kultury ve vznikající koaliční vládě bude s největší pravděpodobností místopředseda ODS Martin Baxa (1975). V současné době je již podruhé primátorem Plzně (poprvé v letech 2010–2014) a v roce 2017 byl také zvolen poslancem Parlamentu České republiky.

211118_MartinBaxa.jpg

Martin Baxa, foto: plzen.eu

Původní profesí je středoškolský učitel zeměpisu a dějepisu. Oblasti kultury se opakovaně věnoval v rámci svého politického angažmá: V letech 2004–2008 vykonával funkci radního Plzeňského kraje pro oblast kultury a památkové péče, v letech 2014–2018 zastával post 1. náměstka primátora města Plzně pro oblast kultury, turismu a památkové péče a na starosti měl projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Je také členem (dříve předsedou) správní rady zapsaného ústavu Plzeň 2015, který původně založilo město jako obecně prospěšnou společnost za účelem přípravy a realizace projektu Evropské hlavní město kultury. Baxa rovněž figuruje ve správních radách Nadace Věry a Vladimíra Janouškových a SUTNAR – Nadace Radoslava a Elaine Sutnarových, je v dozorčí radě Institutu pro pravicovou politiku. Mezi svými koníčky uvádí literaturu, historii, architekturu a výtvarné umění.

Vládní koalice ve svém programovém prohlášení slibuje ministerstvu kultury léta požadované, ale dosud nepokořené jedno procento výdajů státního rozpočtu (bez náhrad církvím). Tristní situaci státních příspěvkových organizací má zlepšit zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře. Jak říká Baxa, výhodou by mimo jiné byl i fakt, „že veřejnoprávní instituce v kultuře má správní radu, tedy je tu větší ochrana ředitele před vnějšími vlivy“. Zákon by také zajistil větší finanční stabilitu kulturních institucí. Rozvoji regionální kultury, který Baxa uvádí mezi svými prioritami, by mohlo pomoct převedení agendy cestovního ruchu z gesce ministerstva pro místní rozvoj pod ministerstvo kultury. Kulturní statky a služby by také měly spadat pod nejnižší sazbu DPH. Baxa chce také prosadit daňové zvýhodnění pro lidi, kteří poskytnou dar veřejným kulturním institucím. Podle něj je u nás oproti vyspělým zemím jen málo rozvinuté kulturní mecenášství. Koalice SPOLU také slibuje připravit nový památkový zákon, který by vedle udržitelnosti památkové péče zajistil i více ohledů k zájmům vlastníků památkově chráněných nemovitostí.

Mezi důležitými úkoly Baxa zmiňuje i výstavbu kulturní infrastruktury, která je podle něj ve srovnání s některými sousedními státy zanedbaná. V jeho rodné Plzni se to týká Západočeské galerie (ZČG), která již léta usiluje o stavbu nové budovy. Její sbírky jsou uloženy v nevyhovujících podmínkách a chybí jí prostory pro stálé expozice. Návrh nové budovy galerie vzešel již v roce 2009 z architektonické soutěže, kterou vyhrál ateliér Kuba & Pilař architekti, již v roce 2009. O rok později se stavba nové budovy ZČG stala součástí projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, jehož přípravu a realizaci měl na starosti právě Martin Baxa. V roce 2016 bylo dokonce vydáno stavební povolení, jehož platnost se od té doby několikrát prodlužovala. Navzdory tomu, že nová budova ZČG se stala součástí mnoha strategických dokumentů na různých úrovních se na její realizaci až dosud nepodařilo najít dostatek financí. A její osud není ojedinělý, v šuplíku čekají také například projekty knihovny či galerie v Ostravě. Po více než desetiletí kontroverzí má být v následujících letech postavena budova Středoevropského fóra (návrh architekta Jana Šépky je také již z roku 2009). Stane se tak pravděpodobně první novostavbou muzejní budovy na území České republiky od roku 1938. Národní galerie plánuje stavbu depozitáře a také rekonstrukci Veletržního paláce, na Vltavské v Praze má vyrůst koncertní sál, další se již staví v Brně… V této oblasti čeká budoucího ministra kultury skutečně hodně práce.

Martin Baxa také podporuje zřízení statusu umělce, jehož prvním krokem je legislativní zakotvení této pozice. Status umělce je již dnes součástí Národního plánu obnovy, kde je na „soubor opatření s cílem zlepšení postavení a podmínek pro práci umělců a pracovníků kulturního a kreativního sektoru“ vyčleněno 690 milionů korun.

Koalice ve svém programu zmiňuje také udržitelnost financování veřejnoprávních médií a snad ještě důležitější revizi způsobu nominací do mediálních rad. Do volby členů rad veřejnoprávních médií by se měl nově zapojit Senát, nyní vybírá jejich členy jen sněmovna a volba je silně zpolitizovaná.

Dosti konzervativní je přístup koalice SPOLU k autorskému právu, především ve vztahu k aktuální diskusi o možnostech zpřístupnění děl vznikajících z veřejných peněz v režimu tzv. open access. V oblasti výtvarného umění se to týká především zpřístupňování digitalizovaných sbírek muzeí a galerií, přístupu k dokumentům v digitálních knihovnách a k vědeckým výstupům. Na rozdíl od vstřícného postoje Pirátů je podle SPOLU autorské právo nedotknutelné a nepřipouští „jakékoli zmenšení ochrany, či dokonce bagatelizaci autorství“.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné