Městské zásahy
Karolina Jirkalová staveniště červen 2010
V holešovickém DOXu jsou až do začátku srpna vystaveny ideové architektonické projekty, které vznikly v rámci výzvy Městské zásahy Praha 2010. Cílem projektu je poukázat na problematická veřejná místa a navrhnout řešení, která by pomohla jejich lepšímu fungování.
První akce s tímto názvem proběhla před třemi lety v Bratislavě, jejími iniciátory byli slovenští architekti Matúš Vallo a Oliver Sadovský. Jejich cílem bylo mimo jiné i napravit pošramocenou pověst architektů v očích veřejnosti. Oslovili své kolegy architekty s výzvou, aby si nejdříve vybrali a pak navrhli řešení architektonicky problematického veřejného místa v širším centru hlavního města. Výsledkem byl soubor 40 návrhů, který vystavila Slovenská národní galerie. Ohlas byl nečekaný – výstava se stala nejnavštěvovanější akcí SNG, hodně se o ní psalo a mluvilo v médiích.
Pražské obdoby Městských zásahů se ujali architekt a propagátor architektury Adam Gebrian a produkční Jana Kostelecká. Letos v únoru vyzvali k účasti 60 architektů, umělců a studentů architektury. Vizualizace návrhu měla sledovat poměrně jednoduchý princip znázornění „před tím“ a „potom“. Pražská výzva mířila převážně na mladší a nejmladší generaci architektů, zkušených autorů bylo mezi oslovenými jen pár. Účast v projektu však byla otevřená všem zájemcům.
V DOXu se nakonec sešlo 80 ideových návrhů na různá místa v Praze. Téměř všechny projekty řeší veřejné prostory v oblasti širšího centra. Nejvíce autorů se soustředilo na lepší využití Vltavy, jejích břehů, ostrovů a mostů. Dalším výrazným tématem se staly dopravní stavby – vjezdy a výjezdy z tunelů, severojižní magistrála. Úroveň jednotlivých projektů je však velmi kolísavá – od promyšlených zásahů řešících skutečné problémy města, přes umělecké intervence a vtipné hříčky až po hurá akce, které by nadělaly víc škody, než užitku.
Komplexních řešení nejbolavějších míst hlavního města tu však bohužel najdeme velmi poskrovnu. Mezi nejpoctivější práce bezpochyby patří projekt Ateliéru K2 na humanizaci severojižní magistrály, který se podrobné zabývá i jednotlivými úseky této městské dálnice. Městského využití prostoru pod estakádou magistrály od hlavního nádraží po Hlávkův most se zase věnuje koncept Josefa Pleskota. Mezi vtipné a přitom potřebné zásahy patří odstranění cedulky Vstup zakázán, které ve veřejné části nově vybudovaného komplexu v Karlíně provedl Jakub Filip Novák. Dalším z realizovaných drobných zásahů je pak sakura, kterou na Žižkově vysadili architekti Pinkas a Žalský.
V tisové zprávě se sice píše, že všechny projekty Městských zásahů vznikly „z vnitřní či profesní potřeby jejich autorů“ a nikdo si je neobjednal, při bližším pohledu to není tak úplně pravda. Objevuje se tu několik projektů, které vznikly již dříve při jiné příležitosti a mají i svého zadavatele. Zařazení několik let starého projektu hotelu na Národní třídě od ateliéru A69, na němž se podílel i kurátor výstavy Adam Gebrian, pak už trochu zavání sebepropagací.
Hlavním záměrem celého projektu je probudit a zvýšit zájem o problémy veřejného prostoru, ukázat, že i malé zásahy můžou mnohé zlepšit. Jestli se to pražské verzi podaří tak dobře, jako zásahům bratislavským, se teprve uvidí. Dobrou myšlenkou je určitě i databáze lokalit, které návštěvníci výstavy i další obyvatelé Prahy považují za problematické. Kdokoli může takové místo nafotit a se stručnou charakteristikou poslat na adresu info@mestskezasahy.cz.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
