Mít tak radnici...
Karolina Jirkalová editorial únor 2012
Kdo by nechtěl mít radnici, která krom toho, že poskytne přístřeší dostatečnému počtu úředníku, bude i mít i výjimečné architektonické kvality, třeba atrium s galeriemi, kde si připadáte jako na palubě parníku. A kdo by nechtěl nádraží, které krom odbavení cestujících nabídne i přehlídku estetiky bruselského slohu… V Praze i v Havířově však ne a nechtějí.
Praha 7 se při hledání nových prostor pro svou radnici rozhodla pro administrativním projekt PPF z roku 2003 nazvaný Argentinská hvězda, který má stát za holešovickou tržnicí. Realizována byla jen podzemní část, poté byla stavba kvůli přílišnému investičnímu riziku pozastavena. Architektonicky nejde o ni jiného než o developerský pragmatismus. Radnice se nákladů odhadovaných na miliardu korun nebojí. A to přesto (a nebo právě proto?), že tyto peníze nemá. Ve výběrovém řízení se přitom objevila také budova bývalých Elektrických podniků, kterou vlastní společnost ORCO. Nejen že je pro radnici výjimečně dobře situována, navíc jde o cennou funkcionalistickou stavbu s monumentální a přesto vzdušnou centrální dvoranou. Budovu, dokončenou roku 1935, navrhli architekti Josef Benš a Josef Kříž. Její rekonstrukce by jistě také nebyla levná, ale hodnota, kterou by touto investicí Praha 7 získala, by byla nesrovnatelně větší než je tomu u zvolené novostavby. A to pochopitelně nemluvím o hodnotě finanční, ale o architektonické kvalitě, kráse, autentičnosti, historii, místě a identitě.
A teď na druhý konec republiky. V Havířově, městě postaveném v 50. letech jako ubytovna pro pracovníky dolů a hutí ostravsko-karvinského revíru, stojí o dekádu mladší nádraží. Bylo postaveno v letech 1964–69 podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou, který se při realizaci šťastně sešel se sochařem Václavem Urubou. Výsledkem je dodnes v mnoha detailech dochované komplexní dílo na pomezí bruselského slohu a nastupujícího brutalismu. České dráhy společně s havířovskou radnicí schválili návrh asanace této budovy z důvodu špatného technického stavu. Má zde vyrůst nový dopravní terminál pro železniční i autobusovou dopravu – utilitární architektura bez chuti a zápachu. „Když byla hala postavena, odpovídala požadavkům doby. Dnes je to jinak. Chce to změnu,“ říká primátor Havířova Zdeněk Osmanczyk.
Při pohledu za západní hranice je jasné, že změnu to opravdu chce. Změnu přístupu samosprávy a státních institucí ke kvalitní architektuře současnosti i minulosti. V Německu jsou pro potřeby veřejných institucí primárně adaptovány budovy, které mají nezpochybnitelnou umělecko-historickou či architektonickou hodnotu, ale komerčně jsou jen těžko využitelné. Jó, mít tak radnici, kde se cítíte jako na palubě prvorepublikové výletní lodi…

Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen

To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...

Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?