Model Speerova Berlína

Karolina Jirkalová staveniště duben 2008

V Berlíně je až do konce roku vystaven model projektu Germanie od Hitlerova architekta Alberta Speera. Výstava s názvem Mýtus Germania probíhá v provizorním pavilonu v sousedství Eisenmannova Památníku zavražděným Židům Evropy a je věnována velkolepým nacistickým plánům přebudovat Berlín na hlavní město světa – tzv. Germanii. Hlavním lákadlem expozice je velký model takzvané severojižní osy, tedy ústřední části plánované Germanie, o rozměrech 10 x 2 metry.

Organizátorem výstavy je sdružení Berliner Unterwelten (Berlínské podsvětí), které pořádá především turistické prohlídky podzemím a atomovými kryty Berlína. Projekt Mýtus Germania je pro širokou veřejnost vůbec první příležitostí k seznámení se Speerovými berlínskými plány. Výstava navíc nabízí přímé srovnání rozměrů plánovaných staveb s existujícími berlínskými budovami.

Město Germania mělo překonat všechno, co bylo dosud postaveno. Zdaleka nešlo jen o stavbu vládních a reprezentativních budov a silnic, ale o přebudování celé metropole. Základ koncepce pocházel přímo od Adolfa Hitlera, který chtěl být v mládí architektem, konkrétní podobu pak jeho představám dával architekt Albert Speer.

Kostru nového Berlína měly tvořit čtyři hlavní dopravní tepny obřích rozměrů – každá z nich měla být širší a zelenější než pařížský bulvár Champs Elysées. Páteří metropole měla být severojižní centrální osa, jejíž oba konce by tvořila vlaková nádraží – Jižní nádraží nedaleko letiště Tempelhof a Severní nádraží ve čtvrti Wedding. Tuto osu by kromě vládních budov včetně říšského kancléřství lemovaly dvě opery, divadlo, filharmonie, veřejné lázně a několik kin. Hlavní, severojižní osa by poblíž Braniborské brány protínala přirozenou východní osu tvořenou ulicí Unter den Linden, která byla rozšířena pro účel oficiálních ceremonií a vojenských přehlídek. Doprava měla být svedena na podzemní dálnici.

V centru Germanie Hitler plánoval Velký sál s kupolí – budoucí místo jeho projevů a velkých shromáždění. Podle Speerových plánů měl být více než 200 metrů vysoký a měl pojmout 180 tisíc diváků. Díky modelu si můžeme učinit přesnější představu o proporcích této stavby – její vrchol s říšskou orlicí posazenou na zeměkouli by dosahoval zhruba stejné výšky jako koule berlínské televizní věže na Alexanderplatzu.

Materiál na stavbu budov měl pocházet z dobytých území – šlo především o žulu a mramor. Rovněž práci na rozsáhlém projektu měli vykonávat váleční zajatci a moderní otroci. Stavba Germanie měla být dokončena do roku 1950, nicméně projekt se kvůli válce prakticky ani nezačal uskutečňovat, ačkoli na něj Hitler vyčlenil nemalé prostředky. K největším stavbám, které v Berlíně z doby nacismu přetrvaly, patří budova Göringova ministerstva říšského letectva, v níž dnes sídlí spolkové ministerstvo financí, letiště Tempelhof a Olympijský stadion.

Podělte se:

Náměstí pro „ne-město“

Karolina Jirkalová téma prosinec 2021

Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen

To je v naší moci

Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020

Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...