Nad Ještědem

Karolina Jirkalová staveniště březen 2010

Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury je název publikace, kterou před pár týdny vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT spolu s Národním památkovým ústavem.

Kniha vznikla na základě pracovního kolokvia, které proběhlo v prostorách televizního vysílače a hotelu Ještěd v březnu 2009. Odborné referáty se věnují procesu nominace na seznam památek UNESCO (Jiří Křížek), pasportizaci zachovaných prvků autorského interiéru (Petr Vorlík), ale také třeba méně známým konstrukčním řešením věže (Ondřej Fischer). Do širšího kontextu architetury 60. let zasazuje Ještěd stať Oldřicha Ševčíka a Ondřeje Beneše. Příspěvky Miroslava Masáka a Rostislava Šváchy jsou pak věnovány zkušenostem se zapisováním staveb na seznamy památek. Miloš Solař v závěru shrnuje konkrétní problémy, které bude třeba řešit při rekonstrukci této stavby. Texty doprovázejí dobové snímky vysílače a hotelu z archivu Otakara Binara, který navrhl interiér i veškerý mobiliář Ještědu.

Při setkání s novináři, které proběhlo začátkem února u příležitosti vydání této publikace, označil Miloš Solař Ještěd za ohroženou památku. Přestože je Hubáčkova stavba národní kulturní památkou, není její ochrana komplexní. Vůbec totiž nezahrnuje původní mobiliář. Tiskové konference se zúčastnila i náměstkyně hejtmana Libereckého kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Lidie Vajnerová. Začala tím, že nemá na rekonstrukci Ještědu ani korunu, ale snaží se peníze získat. Kraj měl původně v plánu Ještěd od současného vlastníka, Českých radiokumunikací, koupit, ale nakonec z tohoto plánu sešlo. Vedení kraje odradily následné investice do rekonstrukce stavby. Podle Vajnerové dnes kraj spolu s městem Liberec připravuje založení společnosti, která by si hotelovou část od Českých radiokomunikací pronajala, a teprve od ní by měl hotel v nájmu současný provozovatel. Od tohoto kroku si slibuje větší možnost získání evropských peněz na rekonstrukci budovy. Zároveň náměstkyně vyzvala přítomné odborníky, aby vytvořili pracovní skupinu, která by rekonstrukci zaštítila.

To všechno vypadá na první pohled sympaticky, když se však blíže podíváme na aktivity Lidie Vajnerové, trochu zatrne. Spolu se svým manželem vybudovali a již více než deset let provozují zábavní centru a hotel Babylon v Liberci. Ten je ukázkovým příkladem nepochopení hodnot industriálních památek: z původní mechanické tkalcovny firmy Neumann & Bürren z přelomu 19. a 20. století zůstaly zachovány jen nosné konstrukce. Dnes tu vládne pokleslá postmoderna plná křiklavých barev a antických sloupů. I hotel na Ještědu vnímá Vajnerová spíše jako podnikatelský záměr než jako památku, jejíž hodnoty je třeba chránit, a pokud je třeba, i finančně podpořit. Po skončení tiskové konference hovoří v malém kroužku o tom, že na Ještěd nepatří žádná ubytovna, ale luxusní hotel, a že už to má všechno nakreslené. Obavy Miloše Solaře o budoucnost této výjimečné stavby jsou patrně zcela namístě.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné