Návštěvnost 2017
ČR – Suverénně nejnavštěvovanější výstavou loňského roku se staly Nervous Trees Krištofa Kintery, které vidělo celkem 162 tisíc lidí. Při srovnání se zábavním průmyslem by se tak výstava dostala např. mezi 10 nejnavštěvovanějších českých celovečerních filmů uvedených v loňském roce.
Do blízkosti stotisícové hranice se dostala i výstava Světlo v obraze: český impresionismus v Jízdárně Pražského hradu s 93 tisíci návštěvníky. Nad padesátitisícovou návštěvnost dosáhly další tři přehlídky konané v Praze: samostatné výstavy Františka Skály (64 tisíc) a Gerharda Richtera (55 tisíc) v Národní galerii a obuvníka Manola Blahnika v Museu Kampa (56 tisíc).
Také v průměrné denní návštěvnosti Kinterova výstava výrazně předstihla ostatní (1703 návštěvníku denně). V tomto ohledu překonal Kintera dokonce i legendární výstavu Rudolf II. a Praha z roku 1997, které obě v průměru vidělo 1500 lidí za den. V Kinterově případě výrazně napomohlo volné vstupné zajištěné sponzorem. Přes průměrnou tisícovku návštěvníků denně, která je na české poměry zcela výjimečná, se dostalo rovněž Světlo v obraze: český impresionismus. Výstavy figurující na vrcholu návštěvnosti celkové stojí vysoko i v průměrné denní: Manolo Blahnik (594), František Skála (492), Gerhard Richter (416).
Nervous Trees v Rudolfinu se staly vůbec nejnavštěvovanější výstavou žijícího autora v historii České republiky. Je to tím překvapivější, že se jedná o výstavu současného tvůrce střední generace, tedy kategorii veřejností jinak příliš nevyhledávanou. Kinterovu výstavu v Městské knihovně GHMP před pěti lety přitom vidělo necelých 21 tisíc lidí (tj. 324 denně), výstavou v Rudolfinu umělec definitivně stvrdil pozici autora, který, tak jako právě František Skála nebo Petr Nikl, „táhne“.
Skálovy výstavy jsou, co se týče zájmu návštěvníků, prakticky sázkou na jistotu (před 14 lety jeho práce v Rudolfinu vidělo přes 40 tisíc lidí, 618 denně), což se znovu potvrdilo ve Valdštejnské jízdárně, kde byla výstava k vidění po nadstandardní dobu celého půlroku. Akvizice z výstavy jsou nyní dlouhodobě vystavovány ve Veletržním paláci. Po dobu šesti měsíců se v pražském Domě U Kamenného zvonu konalo ohlédnutí za posledním desetiletím tvorby dalšího z Tvrdohlavých Jaroslava Róny, které se stalo nejnavštěvovanější výstavou Galerie hlavního města Prahy. V souhrnné ani průměrné denní návštěvnosti však nedosáhla ani na polovinu Skálových návštěvníků.
Loňský rok v hlavním městě přinesl samostatné výstavy několika v celosvětovém měřítku populárních a žádaných současných umělců. Nejlépe si vedla retrospektiva malíře Gerharda Richtera v Paláci Kinských Národní galerie. Při porovnání se stotisícovou návštěvností loňské přehlídky nových Richterových maleb v kolínském Museu Ludwig však zůstala na polovině (kolínská výstava byla v době konání té pražské reprízovaná v Drážďanech). Velká očekávání vzbuzoval také projekt čínské umělecké superstar Aj Wej-weje. Původní instalace doprovozená výstavou přitáhla značnou mezinárodní mediální pozornost a přilákala za deset měsíců 45 tisíc návštěvníků.
Výčet loňských výstav výrazných zahraničních jmen je ale širší. Jako slabý lze hodnotit divácký zájem o výstavu britského sochaře Richarda Deacona (5600 celkem / 42 denně), jehož retrospektiva před čtyřmi lety proběhla v Tate Britain. Více diváků se podařilo přitáhnout výstavě zástupce drážďanské malířské školy Eberharda Havekosta (6300 / 83), který se představil v Rudolfinu, stejně jako jeho vrstevníka, známého reklamního fotografa Jurgena Tellera (9967 / 138) vystavujícího v Praze svoji volnou tvorbu.
Nárůst lze zaznamenat v návštěvnosti největších regionálních galerií. Rekordní počet lidí přišel vloni do Moravské galerie v Brně. Do zvýšené návštěvnosti se výrazně promítl především zájem o výstavu věnovanou subkulturám 90. let Kmeny 90. Díky kombinaci přitažlivého tématu, efektního vstupu do veřejného prostoru v podobě Růžového tanku Davida Černého a spojení se zavedeným projektem Kmeny rappera Vladimira 518 se stala návštěvnicky nejúspěšnější výstavou v historii instituce. KMENY 90 se staly také loňskou nejnavštěvovanější výstavou mimo Prahu. Největší dosavadní návštěvnost zaznamenala také Oblastní galerie v Liberci. Počet jejích návštěvníků od otevření nových prostor v roce 2014 setrvale stoupá a vloni poprvé překročil 50 tisíc.
Obecně lze u většiny galerií, kde byly k dispozici údaje, sledovat mírný meziroční nárůst zájmu veřejnosti. Nejvýraznější vzestup celkové návštěvnosti je vidět v případě Musea Kampa, které navštívilo téměř o polovinu více návštěvníků než předloni (100 tisíc v roce 2016, 146 tisíc v roce 2017). Oproti minulým rokům se na předních příčkách nejnavštěvovanějších výstav galerií prakticky nevyskytuje staré umění. Výjimkou je výstava Kámen, štuk a terakota věnovaná sochařské výzdobě pražských parků a zahrad konaná v zámku Troja spravovaném GHMP, který je ovšem i sám o sobě oblíbeným turistickým cílem.
V předchozích letech se opakovaně vysoko umisťovaly výstavy převzaté. Loňský rok šlo převážně o projekty vytvořené přímo či s výrazným podílem galerií, v nichž se odehrály. Výjimkou je pouze z odborného hlediska nanejvýš sporná výstava Světlo v obraze: český impresionismus v Jízdárně Pražského hradu, která coby výstavní prostor nemá vlastní kurátory, a převzatá putovní výstava Manolo Blahnik: The Art of Shoes na Kampě.
Srovnávání návštěvnosti je tradičně problematické vzhledem k tomu, že galerie nemají jednotnou metodiku a volí různé způsoby počítání návštěvníků. Některé zahrnují do svých statistik návštěvníky doprovodných akcí, jiné naopak pouze platící návštěvníky. Někde se pak platí jednotné vstupné do celého objektu, a nelze tak jasně určit počet návštěvníků jednotlivých výstav.
Editorial
Tomáš Klička editorial červen 2022
První číslo ART ANTIQUES (tehdy ještě s &) vyšlo v červnu roku 2002, tedy už před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. Historie našeho časopisu je tak objemná, až je takřka nepřehledná.
Falza a spol.
Tomáš Klička výstava prosinec 2021
Padělané umění všeobecně považujeme za cosi podřadného. Za běžných okolností leží uklizené hluboko v depozitářích a raději se o něm příliš nemluví. Nyní se ale hned na dvou výstavách ocitlo v centru pozornosti: ve Šternberském paláci Národní galerie a v Galerii...
Editorial
Tomáš Klička editorial červenec 2022
Návštěva jakékoli výstavy je vedle duševního výkonu často i výkonem fyzickým. Své o tom vědí zejména návštěvníci rozsáhlých mezinárodních přehlídek typu bienále. Hned několik vám jich přinášíme i v tomto letním čísle.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
