Návštěvnost galerií 2018

Tomáš Klička zprávy únor 2019

ČR – Nejvíce návštěvníků v roce 2018 podle očekávání přilákala velká putovní retrospektiva Františka Kupky. S 90 tisíci vstupy výrazně předčila ostatní domácí výstavy, úspěšná byla i její pařížská premiéra, kterou v Grand Palais od března do července zhlédlo 230 tisíc lidí.

Kolem padesátitisícové hranice – tolik lidí navštívilo např. pražský červencový koncert Rolling Stones – se pohybovalo představení jedenácti pláten Slovanské epopeje (50 tisíc) uspořádané GHMP v Obecním domě, instalace Kathariny Grosse ve Veletržním paláci (57 tisíc) nebo výběr děl Jana Zrzavého ze soukromých sbírek v Museu Kampa (48 tisíc).

Obliba Muchova cyklu se projevila i v Brně, kde výstavu devíti pláten spolu s plakátovou tvorbou vidělo v Pavilonu H na brněnském výstavišti 75 tisíc lidí. Souhrnná návštěvnost pražského i brněnského představení epopeje tak odpovídá zájmu, který budila v roce 2016, když byl celý cyklus dlouhodobě vystaven ve Veletržním paláci (120 tisíc). Mucha ovšem bodoval i v Číně, kde GHMP a UPM spolupořádaly putovní výstavu Mucha and the Others – Treasures of Art Nouveau. Její druhou zastávku v Nan Jing Museum zhlédlo 110 tisíc diváků.

Není nijak překvapivé, že také v případě průměrné denní návštěvnosti pochází nejvyšší čísla z Prahy. V denní návštěvnosti lze loňského Kupku (663 návštěvníků denně) srovnat s Cestou k Amorfě (625 návštěvníků), která se v NGP uskutečnila na přelomu let 2012 a 2013. K „nejrušnějším“ výstavám patřil dále výběr děl Jana Zrzavého z privátních sbírek (451), umění zakoupené pro Pražský hrad z tzv. Masarykova fondu Tož to kupte! (430) a Matt Collishaw (428) v Rudolfinu se sponzorsky zajištěným volným vstupem.

Na místě je připomenout problematičnost porovnávání údajů o návštěvnosti. Ta začíná již u toho, že galerie nepoužívají jednotnou metodiku a zatímco některé instituce mají jedno vstupné do stálých expozic i krátkodobých výstav, jiné mezi nimi rozlišují. Část galerií dále do návštěvnosti zahrnuje nejen běžné návštěvníky, ale i účastníky doprovodných programů, a ne všechny galerie započítávají publikum vernisáží. Je nasnadě, že nerovné podmínky galerie mají i vzhledem k místu, kde působí – ve výhodě jsou jak ty, které sídlí ve větších městech, tak instituce v blízkosti oblíbených výletních cílů. Přehled nejnavštěvovanějších výstav oslovených institucí tudíž nemá představovat soutěžní žebříček, ale vypovídat především o zájmu veřejnosti o výtvarnou scénu, potažmo kulturu vůbec. Podobně jako v dalších kulturních odvětvích se i zde se ukazuje, že kvalita často neznamená odpovídající divácký zájem – to lze ilustrovat na příkladu Marie Lassnig, která přes svoji nespornou relevanci a aktuální zájem o její dílo našla diváky patrně především mezi náročnějším publikem. V celkové návštěvnosti pak hraje podstatnou roli délka trvání výstavy, proto se soustředíme především na návštěvnost průměrnou denní.

Markantní je v loňské nabídce nízký počet výstav starého umění. Výrazně se naopak projevily připomínky „osmičkových“ výročí, zejména vzniku republiky a srpna 68. Ke stému výročí Československa se galerie vztahovaly především výstavami klasické moderny. Z původních uměleckohistorických projektů byla nejoblíbenější Cesta k Vysoké hře v Moravské galerii (166) a volbou tématu neotřelá ostravská Černá země? Mýtus a realita (139). Cennou byla rovněž olomoucká výstava Rozlomená doba 1908–1938 (119), která představila avantgardy v širším
středoevropském rámci.

Z připomínek událostí srpna 68 lákaly návštěvníky zejména projekty spojené s autorem jejich ikonických dokumentárních snímků, fotografem Josefem Koudelkou. Dvojice příbuzných výstav přináší zajímavé srovnání – efektní audiovizuální podoba jeho cyklu Invaze spolu s fotografiemi Jana Němce v NGP překvapivě přilákala téměř stejně lidí jako Koudelkova obsáhlá retrospektiva v UPM. Jedním z nejzajímavějších příspěvků k výročí srpna 68 byla výstava soustředěná kolem obrazového deníku Jiřího Koláře z téhož roku, která však v porovnání s fotografickými výstavami uvítala v NGP necelou polovinu návštěvníků (15 tisíc).

V segmentu designu a architektury patřil k nejpopulárnějším Paneland Moravské galerie s 27 tisíci návštěvníky (310 denně). Tematicky příbuznou výstavu v UPM Bydliště: panelové sídliště, výstup z vědeckovýzkumného projektu, vidělo 22 tisíc lidí (132 denně). Prvorepublikový glamour lákal tamtéž na výstavu věnovanou salonu Hany Podolské. Pro muzeum byl loňský rok prvním úplným kalendářním rokem po znovuotevření; oproti roku 2014 UPM zaznamenalo dvojnásobný nárůst návštěvníků. S určitou rezervou, vzhledem k tomu že zahrnovala i volné umění, lze k těmto výstavám zařadit i Záhadu Čapkova koberce představující novou akvizici NGP. Překvapivě se v návštěvnosti výrazněji neprosadil známý španělský „starchitect“ Santiago Calatrava v GHMP.

V loňském roce lze u většiny galerií sledovat mírný meziroční pokles v celkové návštěvnosti. Nejradikálněji se to odrazilo v případě Galerie Rudolfinum, což ale souvisí s rekordním zájmem o výstavu Krištofa Kintery v roce 2017. Takový tahák Rudolfinu letos chyběl, přesto i v roce 2018 drží v oblasti současného umění s výstavou Mata Collishawa primát jak v celkové, tak denní návštěvnosti. Tak jako u Kintery, i zde hrál roli volný vstup.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné