Návštěvnost světových galerií v roce 2019
Tomáš Klička zprávy červen 2020
Londýn – Ironií osudu byly statistiky nejnavštěvovanějších světových výstav a muzeí umění pro rok 2019 uveřejněny ve chvíli, kdy je mnoho z nich stále uzavřeno. V souhrnné návštěvnosti se nad jeden milion návštěvníků dostalo pařížské zastavení putovní výstavy Tutanchamon: Poklady zlatého faraona (1,4 milionu) v prostorách Grande Halle de la Vilette a zdarma přístupné výstavy ve washingtonském Smithsonian American Art Museum: Diane Arbus: Box of Ten Photographs (1,7 milionu) a Trevor Paglen: Sites Unseen (1,1 milionu). Denně pak nejvíce lidí vidělo výstavu Aj Wej-weje Roots volně přístupnou v Centro Cultural Banco de Brasil v Rio de Janeiru (9,2 tisíc). Z institucí se v celoroční návštěvnosti na špičce udržel pařížský Louvre, kterým prošlo 9,6 milionu lidí.
Pro porovnávání má nejvyšší vypovídací hodnotu průměrná denní návštěvnost. Hned za Aj Wej-wejem se v tomto ohledu umístili evropští modernisté v tokijském Metropolitan Art Museum: retrospektiva Edvarda Muncha postavená na zápůjčkách z rekonstruovaného Munchova muzea v Oslu (8,9 tisíc denně) a výstava Gustav Klimt: Vídeň–Japonsko 1900 uskutečněná ve spolupráci s vídeňským Belvederem (7,8 tisíce). Pokud však do sledovaného výběru vedle výtvarného umění zahrneme i výstavy věnované vizuální kultuře v širším smyslu, na vrcholu se ocitají další dvě brazilské zastávky putovní výstavy o tvorbě animačního studiu DreamWorks, které stojí za filmy jako Kung Fu Panda, Madagaskar nebo Shrek. Podle žebříčku sestaveného magazínem The Art Newspaper, z něhož v předkládaný přehled vychází, vidělo animáky v pobočkách Centro Cultural Banco de Brasil v Belo Horizonte 9,2 tisíce a v Rio de Janeiro dokonce 11,3 tisíce lidí denně. Tři z hlediska denního průměru nejnavštěvovanější výstavy se tak všechny uskutečnily v Brazílii, byly zdarma, šlo o putovní projekty a proběhly shodně v kulturních centrech Brazilské banky (Banco de Brasil).
Výstavy, které se zařadily do dvacítky loni nejnavštěvovanějších, uspořádalo převážně několik málo institucí (Centro Cultural Banco de Brasil v Rio de Janeiro, Smithsonian American Art Museum ve Washingtonu, Tokyo Metropolitan Art Museum, Tokyo National Museum) a často byly přístupné zdarma. Z tradičních galerií se do této skupiny probojovalo pouze amsterodamské Van Gogh Museum (Van Gogh a Slunečnice, 5,9 tisíc denně, 432 tisíc celkem) a newyorské Metropolitní muzeum (Camp: Poznámky o módě, 5,6 tisíc denně, 687 tisíc celkem). Pro srovnání s tuzemskými poměry připomeňme, že nejpopulárnější loňskou výstavu byl Francouzský impresionismus: Mistrovská díla ze sbírky Ordrupgaard, který v Národní galerii Praha navštívilo 1 101 lidí denně, celkem přes 100 tisíc. Podle žebříčku The Art Newspaper se tak zařadila mezi 500 nejnavštěvovanějších výstav na světě.
Při pohledu na jednotlivé kategorie se na špičce v oblasti současného umění nachází zmíněná putovní brazilská výstava Ai Wei-weje Roots. V celé Brazílii ji zhlédl přes milion lidí, nejvíce v Rio de Janeiru (denně 9,2 tisíce, celkem 600 tisíc). Ze zpoplatněných výstav pak nejvíce lidí denně vidělo retrospektivu Jeana-Michela Basquiata ve Fondation Louis Vuitton v Paříži (7 tisíc denně). Nejatraktivnější kategorii klasické moderny obsadila tradiční jména – za tokijskými výstavami Muncha a Klimta tak v trojici nejnavštěvovanějších figuruje Egon Schiele ve Fondation Louis Vuitton (7 tisíc denně). Mezi „top 10“ se dostali i dva autodidakti: Bill Traylor, Afroameričan narozený do otroctví, který začal malovat až v pokročilém věku, jehož výstavu uspořádalo Smithsonian American Art Museum (5,8 tisíc denně), a gruzínský „celník Rousseau“ Niko Pirosmani s retrospektivou ve vídeňské Albertině (4,5 tisíc denně). Překvapivě se mezi nejnavštěvovanější výstavy nevyhoupla jedna z mediálně nejsledovanějších výstav, retrospektiva švédské medijumní malířky Hilmy af Klint v Guggenheimově muzeu v New Yorku (3,5 tisíc denně). Z umění 19. století nejvíce lákaly impresionisté: Claude Monet v Albertině a Berthe Morisot v Musée d’Orsay (shodně 4,9 tisíc denně).
Kategorii starého umění ovládlo baroko – tři ze čtyř divácky nejvyhledávanějších výstav se věnovaly právě tomuto období. 4,5 tisíce návštěvníků denně vidělo v madridském Pradu komparaci tria Vélazquez, Rembrandt, Vermeer: Visions, 4 tisíce denně pak Rubens a zrod baroka v tokijském Národním muzeu západního umění a Všechny Rembrandty ze sbírek Rijskmusea v Amsterdamu vyhledávalo v průměru 3,9 tisíc lidí. Výjimečná výstava Breugel ve vídeňském Kunsthistoriches Museum znamenala návštěvnický rekord instituce s 3,9 tisíci lidmi denně (408 tisíci celkem).
Z výstav o starověkých kulturách se blockbusterem roku stalo druhé zastavení putovní výstavy Tutanchamon: Poklady zlatého faraona (7,7 tisíc denně) v pařížském Grande Halle de la Vilette. Cenné artefakty se představí na celkem deseti místech (aktuálně je výstava kvůli koronavirové epidemii uzavřena v londýnské Saatchi Gallery), než budou natrvalo vystaveny v novostavbě Velkého egyptského muzea v Gíze, jejíž otevření bylo plánováno na letošní rok.
S některými z nejvyhledávanějších výstav jste se mohli setkat také na našich stránkách. V Britském muzeu nejvíce lidí vidělo výstavu o japonskému komiksu Manga (184 tisíc celkem, 1,9 tisíc denně), které jsme se věnovali v loňském letním dvojčísle (AA 7+8/2019). Třetí nejpopulárnější pařížskou výstavou byly Černé modely: od Géricaulta k Mattisovi (500 tisíc celkem, 4,9 tisíc denně, AA 6/2019) a věnovali jsme se také vídeňským retrospektivám Nika Pirosmaniho (AA 12/2018) a Pietera Breughela st. (AA 11/2018).
Desítka nejnavštěvovanějších světových galerií je stabilní. Vévodí jí Louvre, který však hlásí oproti loňskému rekordu 10,2 milionu návštěvníků pokles na 9,6. To je však stále o více než dva miliony více než pekingské Národní muzeum na druhé příčce. Ve skupině deseti nejoblíbenějších muzeí dále figurují (seřazeny dle pořadí) Vatikánská muzea, Metropolitní muzeum v New Yorku, Britské muzeum, Tate Modern (to zaznamenalo s 6,1 miliony návštěvníků rekordní rok), londýnská Národní galerie, petrohradská Ermitáž, Muzeum královny Sofie v Madridu a Národní galerie ve Washingtonu.
Editorial
Tomáš Klička editorial červen 2022
První číslo ART ANTIQUES (tehdy ještě s &) vyšlo v červnu roku 2002, tedy už před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. Historie našeho časopisu je tak objemná, až je takřka nepřehledná.
Falza a spol.
Tomáš Klička výstava prosinec 2021
Padělané umění všeobecně považujeme za cosi podřadného. Za běžných okolností leží uklizené hluboko v depozitářích a raději se o něm příliš nemluví. Nyní se ale hned na dvou výstavách ocitlo v centru pozornosti: ve Šternberském paláci Národní galerie a v Galerii...
Editorial
Tomáš Klička editorial červenec 2022
Návštěva jakékoli výstavy je vedle duševního výkonu často i výkonem fyzickým. Své o tom vědí zejména návštěvníci rozsáhlých mezinárodních přehlídek typu bienále. Hned několik vám jich přinášíme i v tomto letním čísle.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
