Návštěvnost v roce 2016
Anežka Bartlová zprávy únor 2017
ČR – Nejnavštěvovanější akcí loňského roku byla výstava Vnímání, kterou pro českobudějovický Dům umění připravil architekt Jan Šépka. Za 24 dní jí prošlo neuvěřitelných 36 tisíc návštěvníků (1500 denně). Svou roli jistě sehrála provokativnost celého projektu – architekt obehnal barokní kašnu na hlavním českobudějovickém náměstí vysokou zdí a přístup k ní byl jen po vysuté lávce vedoucí z oken galerie – i skutečnost, že vstup byl zdarma. Denní návštěvnost 1500 lidí odpovídá spíše průměrné celoroční návštěvnosti Domu umění v minulých letech.
S přivřenýma očima by bylo možné divácký zájem o Šépkův projekt přirovnat k nejnavštěvovanější zahraniční výstavě loňského roku, plovoucímu molu, které Christo v červnu instaloval na severoitalském jezeře Iseo. Za pouhých 16 dní, kdy byl projekt přístupný, se po oranžových molech na hladině prošlo neuvěřitelných 1,2 milionu návštěvníků (75 tisíc denně). Na tolik návštěvníků nebylo molo dimenzováno, a tak je bylo nutné v druhém týdnu na noc zavírat.
Přehled návštěvnosti domácích výstav art+antiques přináší každoročně. Již z výčtu oslovených institucí (viz tabulka) je zřejmé, že rozptyl v počtech návštěvníků je nutně velký: Mimo jiné proto, že galerie nepoužívají jednotnou metodiku, jak přistupovat k neplatícím návštěvníkům či účastníkům vernisáží. Nesrovnáváme proto čísla jednotlivých galerií mezi sebou navzájem, ale spíše s obdobnými projekty z minulých let. Zčásti je možné vysledovat některé dlouhodobé trendy, nebo naopak lokální a specifické výkyvy, dané většinou dalšími akcemi nebo zasíťováním sledovaných institucí do kulturních festivalů a podobně. Nutno též dodat, že návštěvnost o kvalitě vypovídá jen velmi nepřímo. Přesto je důležitým ukazatelem zájmu veřejnosti o dění na výtvarné scéně, a přeneseně tak i zájmu o kulturu jako celek.
Obecně lze říci, že výstavy současného umění jsou až na čestné výjimky navštěvovány spíše méně. Téměř jistotu vysoké návštěvnosti dávají velké kulturně-historické přehlídky, jako byla loňská výstava Císař Karel IV. 1316–2016, kterou pro Valdštejnskou jízdárnu připravila Národní galerie spolu s Germanisches Nationalmuseem v Norimberku. V Bavorsku je nyní výstava reprízována až do 5. března. Do Valdštejnské jízdárny během čtyř měsíců přilákala 93 tisíc návštěvníků, což představuje 692 lidí denně. Z hlediska denní návštěvnosti se jedná o druhou nejúspěšnější výstavu. Dosažená čísla jsou vysoká i v mezinárodním srovnání. Z výstav středověkého umění měly podle časopisu The Art Newspaper v roce 2015 vyšší návštěvnost jen čtyři projekty. Obdobně zaměřená výstava Karel IV. – Císař z Boží milosti měla v roce 2006 návštěvnost 1055 lidí. Ještě úspěšnější byla o dva roky později výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba s denní návštěvností 1350 lidí. Naopak výstava Europea Jagellonica měla v létě 2012 návštěvnost jen 482 lidí. Hlavní důvodem zde však bylo, že se nekonala v Praze, ale v kutnohorském GASKu.
Druhou nejnavštěvovanější výstavou NG byla pražská varianta mezinárodního výstavního projektu mapujícího vliv Celníka Rousseau na moderní umění. Za čtyři měsíce ji vidělo 57 tisíc diváků (464 denně). O víc než dvacet tisíc lidí méně nasbírala výstava Americká grafika tří století, na které představila Národní galerie výběr ze sbírek National Gallery ve Washingtonu D.C. (360 denně). Návštěvnost v řádu desetitisíců měla ještě výstava obrazů Toyen v Museu Kampa (59 tisíc; 358 denně) a Muchova Slovanská epopej ve Veletržním paláci (120 tisíc; 385 denně). Nad dvacet tisíc návštěvníků přilákaly tři další výstavy Musea Kampa (212 až 261 denně), výstavy V Novém světě: Podmínky modernity 1917–1927 v Galerii výtvarného umění v Ostravě (330 denně), Skvělý nový svět v pražském DOXu (233 denně) a sedm měsíců trvající výstava Jiřího Příhody na Zámku Troja (113 denně).
Meziročně se zvýšila návštěvnost výstav Galerie Rudolfinum a Moravské galerie v Brně. Na návštěvnosti jednotlivých výstav v Rudolfinu se však překvapivě nijak výrazněji neprojevila skutečnost, že na výstavu Loni v Marienbadu byl vstup zdarma. Dokázala přilákat 221 lidí denně, zatímco jarní přehlídka Jiřího Černického 214 lidí. V podobných relacích se pohybovaly i dvě nejúspěšnější výstavy Moravské galerie. Retrospektivu Maxima Velčovského vidělo 235 diváků denně (13 tisíc celkem), na bienále grafického designu přišlo každý den 193 lidí (14 tisíc celkem).
Hlavní tahák Galerie výtvarného umění v Ostravě, průřezová výstava V Novém světě: Podmínky modernity 1917–1927 přilákala denně průměrně 330 lidí (25 tisíc celkem). Předchozí výstavy české moderny, které pro ostravskou galerii kurátorsky připravil Karel Srp, si vedly podobně. Sváry zření (2008–9) měly návštěvnost 349 lidí, Černá slunce (2011–2012) 435 lidí, Jan Zrzavý (2012–13) 446 lidí a Bohumil Kubišta (2014) 268 lidí denně.
Oblastní galerie Liberec, Východočeská galerie v Pardubicích i ostravské PLATO se drží na podobných číslech jako v minulých letech. Po silném roce 2015, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury, se loni snížila denní návštěvnost Západočeské galerie téměř na polovinu, ačkoliv celková roční návštěvnost zůstala téměř stejná: v roce 2015 to bylo 32 tisíc lidí, v roce 2016 pak 30 tisíc lidí. Nejúspěšnější výstavy roku 2015, tedy G. Lindauera, navštívilo 138 lidí, Mnichov – zářící metropole 118 lidí, kdežto v roce 2016 to bylo 61 lidí u výstavy Barokní umění v ŽČ a 50 lidí na výstavě Meziválečná moderna. Popularita filmového festivalu Ji.hlava, který loni přilákal rekordních pět tisíc diváků, se překvapivě nijak neodráží na návštěvnosti Oblastní galerie Jihlava, která vykazuje denní návštěvnost výstavy konané v době festivalu 11 lidí.
Data o celkové návštěvnosti včetně stálých expozic zatím nejsou k dispozici. Instituce, které tento typ údajů již zveřejnily, nicméně většinou vykazují mírný či větší nárůst: Národní galerie loni přilákala o třetinu víc návštěvníků než o rok dřív (378 tisíc v roce 2015 a 712 tisíc v loňském roce); kutnohorský GASK vykazuje nárůst dokonce o 37 procent (z 31 na 50 tisíc návštěvníků). O pětinu pak stoupla návštěvnost ještě Domu umění města Brna, Moravské galerii v Brně a Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Lze předpokládat, že v celorepublikovém průměru byl nárůst návštěvnosti kolem 20 procent.
Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...
Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
