Praha – Nejvíce návštěvníků v loňském roce zavítalo na výstavu Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu – navštívilo ji celkem 70 tisíc lidí, 515 denně. Výstavu, která probíhala od listopadu 2010 do dubna loňského roku, uspořádala Národní galerie v Praze a jejím hlavním kurátorem byl Vít Vlnas. Výstava byla vyvrcholením více než dvouletého výzkumného projektu podpořeného z tzv. Norských fondů a vyšel k ní rozsáhlý vědecký katalog.
Za Škrétou se v celkovém počtu i v denní návštěvnosti umístila výstava Královský sňatek v Domě U Kamenného zvonu, kterou připravily Galerie a Muzeum hlavního města Prahy – prohlédlo si ji 43 tisíc lidí, 458 denně. Jen o něco méně, kolem 30 tisíc lidí, pak zavítalo na výstavu Rožmberkové ve Valdštejnské jízdárně (Národní památkový ústav České Budějovice ve spolupráci s Národní galerií) a také na fotografický projekt Kontroverze v Galerii Rudolfinum. Pokud však přihlédneme k denní návštěvnosti, jednoznačně úspěšnější byla Kontroverze s 444 lidmi denně – za Rožmberky se denně vypravilo „jen“ 316 lidí.
V první desítce výstav s nejvyšší denní návštěvností jsou hned čtyři stále probíhající projekty: K 30 tisícům má jen za loňský rok výstava Joži Uprky ve Valdštejnské jízdárně (do 29. ledna), denně ji shlédne 295 lidí. Úspěšná je i přehlídka Davida La Chapella v Rudolfinu (do 26. února) s průměrnou denní návštěvností 356 lidí, či výstava založením zcela protichůdného umělce Bohuslava Reynka v Domě U Kamenného zvonu, kam zavítá 245 návštěvníků denně. Hodně se chodí i na Václava Radimského do Městské knihovny (do 5. února) – denně 196 lidí.
Divácky nejatraktivnější mimopražskou výstavou byl letos projekt Alfons Mucha / 150 let v Domě umění v Ostravě, který vidělo více než 21 tisíc lidí, 280 denně. V oblasti užitého umění pak zazářil Glamour, přehlídka dámské společenské módy z let 1950–2010, kterou ze svých sbírek připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Celkově se na módu uplynulého půlstoletí přišlo podívat rovněž přes 21 tisíc lidí, 205 návštěvníků denně.
Překvapením je vysoká návštěvnost výstavy u nás ne příliš známého amerického fotografa Andrease Feiningera v Domě U Kamenného zvonu, kterou vidělo 16 a půl tisíce návštěvníků, denně 137. Feiningerovi přál i prázdninový termín – letní sezóna je v centru Prahy na rozdíl od jiných lokalit vhodným výstavním časem a zvláště fotografická výstava mohla do galerie přilákat i zahraniční turisty. Ze současného umění zaujal veřejnost krom La Chapella především projekt Luciferův efekt: Střetnutí se zlem v galerii DOX, který navštívilo téměř 15 tisíc lidí, denní průměr byl 185 diváků. Stejně jako o Kontroverzi v Galerii Rudolfinum, i o Luciferově efektu se hodně psalo a mluvilo v médiích – oba projekty stojí na pomezí výtvarného umění a společenské reflexe a otevírají znepokojivé otázky.
V přehledu návštěvnosti letos bohužel chybí údaje Moravské galerie v Brně, která se rozhodla počty návštěvníků jednotlivých výstav nesledovat. Přesto se dá předpokládat, že přinejmenším právě probíhající, skvěle připravená výstava Obrazy mysli bude velmi úspěšná. Z mimopražských projektů se kromě zmíněného ostravského Muchy hodně chodilo také na výstavu Olomoucké baroko v Muzeu umění Olomouc, kterou si přišlo prohlédnout více než 14 tisíc lidí, 124 denně.
Obecně se ve srovnání s předchozími dvěma lety návštěvnost velkých populárních výstav příliš nemění. Sice již letos nelámou hranici sedmi stovek lidí denně, ale jen čtyř až pěti set, ale celková návštěvnost je vcelku vyrovnaná. Nejúspěšnějšími výstavami roku 2011 byly Decadence Now! v Rudolfinu (56 tisíc lidí, denně 700) a vídeňské zápůjčky Monet-Warhol ve Veletržním paláci (57 tisíc lidí, denně 763), v roce 2009 pak kraloval Karel Čapek na Pražském hradě (73 tisíc lidí, denně 753). Každopádně však z galerií zaznívají hlasy, že na výstavy chodí lidé méně, zato se více zajímají o nejrůznější mezioborové doprovodné programy. A mnohé tuzemské galerie a výstavní síně se začínají této poptávce vycházet vstříc.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
