Nejkrásnější české knihy 2018
Lukáš Pilka zprávy květen 2019
ČR – Na počátku dubna proběhlo v pražském CAMPu 54. pokračování soutěže o Nejkrásnější české knihy. Do letošního ročníku bylo přihlášeno 264 různých prací, mezi něž se rozdělovalo celkem 11 různých cen. V kategorii odborné literatury zvítězila publikace Co je designér: věci, místa, sdělení, u níž porota kvitovala „fascinující tvar, výbornou čitelnost v kontextu s použitými fonty a přívětivost na dotek“. Ve skupině učebnic si nejlépe vedlo ABCZ aneb H jako Havel, kde „na první pohled budete fascinováni hravými vektorovými ilustracemi, které korespondují s omezeným užitím typografie“; mezi beletrií získala největší uznání Moc a vzdor, která byla dokonce nazvána „dokonalou ukázkou toho, jak by měla kniha krásné literatury vypadat“.
Zvláštní pozornost si získal svazek Pocta suknu, který vyšel jako doprovodný katalog ke stejnojmenné výstavě pořádané humpoleckou 8smičkou. Grafická úprava v podání Štěpána Malovce a Martina Odehnala staví na motivu příslovečné červené nitě, jež se táhne nejen celým obsahem, ale i podobou knihy. Tímto vláknem je doslova sešita vazba, na niž navazují tenké tištěné linky, které se následně splétají a spojují v jediný tah. Ten poté pokračuje dále a protíná všechny další listy. V jednom okamžiku se napojuje na stejně zabarvený text, jindy vykresluje chuchvalec na úvodní straně kapitoly nebo zvýrazňuje podstatné slovo ve stati. Roztomilá vizuální hra je o to vtipnější, že koresponduje s tématem katalogu i s grafickými prvky, které spoluutvářely výstavní prostory.
Po samotném vyhlášení následovala přednáška britského designéra Johna Morgana. Tento výřečný typograf a bibliofil vzal publikum na působivý výlet po malé části historie jedné z nejproslulejších moderních knih – Joyceova Odyssea. Svou pozornost přitom věnoval zejména prvnímu vydání z roku 1922, sedmisetstránkovému paperbacku s blankytnou obálkou, která se stala ústředním motivem jeho vyprávění. V něm představil svou ideu, že osamocený nápis „Odyseus“ připomíná opuštěný ostrov v Egejském moři, popsal seznam míst, kde všude se mohl Joyce během práce na románu setkat s tímto odstínem modré (mj. na městském erbu Curychu nebo na bavorském státním znaku) a také uvedl, jaké formální požadavky měl irský spisovatel na podobu přebalu, když žádal pařížského nakladatele, aby barva obálky odpovídala tónu řecké vlajky.
John Morgan zkoumal historii publikace, procestoval svět, aby se setkal s dochovanými exempláři, zjistil, odkud pocházel papír, jaké tiskařské stroje realizovaly výrobu, jak vypadala dílna nakladatele, kde stála a co je na jejím místě dnes. S patřičným úsilím a fantazií nashromáždil dostatek zmínek a příběhů, aby dokázal sestavit poutavou mytologii svazku a pozvednout jej z ryze užitkové roviny do role kulturního artefaktu. Soutěže typu Nejkrásnější knihy, grafické vtipy à la Pocta suknu nebo Morganova bibliofilská vyprávění jdou ruku v ruce, když společně utužují a potvrzují význam těchto papírových objektů: Co je oceňováno, co má obsah a historii, má i srozumitelnou hodnotu. Jakkoliv můžeme vést debatu o perspektivách a dalším směřování tištěných publikací, je zřejmé, že kniha nyní dokáže plnit nejen komunikační funkci, ale také symbolickou. I když můžeme marginalizovat její budoucí význam ve smyslu informačního média, v rovině kultovního předmětu apelujícího na naše estetické vnímání si svou pozici jistě udrží.
Velká data a hledání ztracených světů
Lukáš Pilka téma únor 2020
Digitalizace velkého množství dat a jejich následné zužitkování patří k výzvám současnosti také v dějinách umění. Jednou z možností, které se skrze strojové učení nabízí, je využít je při tvorbě rekonstrukcí uměleckých děl, stylových imitací nebo imitací celých...
Skutečné zážitky ve virtuálním světě
Lukáš Pilka téma květen 2020
Setkejte se s uměním v digitální simulaci, projděte se nepostavitelnou architekturou, prohlédněte si nevystavitelné exponáty, navštivte vzdálená místa a promluvte si s historickými osobnostmi. Ponořte se do imaginárního muzea, které nikdy nezavírá.
Značkové muzeum?
Lukáš Pilka téma říjen 2017
Úsvit a soumrak muzejního brandingu / Na první pohled nebyly vidět žádné zásadnější změny. Nově zrekonstruované průčelí se v květnu roku 1964 významněji nelišilo od podoby, kterou mělo před ničivým požárem. Plochá uliční fasáda, její hladká omítka, skleněná...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
Získat předplatné