NG omezuje počty zápůjček do regionálních galerií
Anežka Bartlová zprávy září 2016
Praha – Na konci května rozeslala Národní galerie regionálním muzeím a galeriím dopis upozorňující na změnu ve svém přístupu k zápůjčkám. Nově má být počet sbírkových předmětů půjčovaných skrze automaticky procesované žádosti omezen na pět, respektive patnáct v případě prací na papíře.
Galerie tak reaguje na nárůst žádostí o zápůjčky z domácích institucí (zahraničních se toto nařízení netýká). „Požadavky na zapůjčení děl ze sbírky NG (se) začaly postupně radikálně navyšovat, a to až nad únosnou míru,“ píše se v dopise podepsaném generálním ředitelem Jiřím Fajtem. Problémy podle Fajta vznikají především tím, že se žádosti dostanou na stůl galerijním registrátorům, kurátorům příslušné sbírky a restaurátorům jen několik měsíců před plánovanou vernisáží. Ve chvíli, kdy se takových případů nahromadí více, dochází k přetěžování pracovníků galerie a zbytečným stresovým situacím.
Fajt se proto rozhodl pro radikálně znějící krok, který by ale podle jeho představ měl vést především k častějšímu osobnímu jednání mezi zaměstnanci jednotlivých institucí. „Rozhodně nechceme omezovat výstavní činnost ostatních institucí. Jde nám naopak o lepší koordinaci chystaných projektů a o individuální jednání mezi odbornými pracovníky,“ vysvětluje Fajt.
Omezení na pět, respektive patnáct zápůjček se netýká projektů, které vznikají ve spolupráci s NG. Adresáti dopisu tuto informaci namnoze pochopili jako skrytou výhrůžku, že galerie bude poskytnutí většího počtu zápůjček podmiňovat tím, aby byla uváděna jako spoluorganizátor i u projektů, na kterých se nebude aktivně podílet.
V tomto duchu také na dopis v polovině července reagovala Uměleckohistorická společnost (UHS), profesní sdružení historiků umění z muzejní i akademické sféry: „Smluvně doložená odborná spolupráce Národní galerie na jednotlivých projektech je zajisté v mnoha případech významná a přínosná, jak to prokázala řada výstav v minulých letech, ovšem sotva ji lze uplatňovat takto plošně a podmíněně. Její vyjednání by bylo v řadě případů čistě účelové, což není důstojné pro žádnou ze stran.“
NG uvádí, že na jedinou výstavu jsou mnohdy půjčovány dvě až tři desítky (někdy ale až šedesát) položek. Nejde přitom jen o monografické výstavy autorů, jejichž pozůstalost či archiv NG spravuje. Z podkladů galerie vyplývá, že většina zápůjček se týká výstav impresionistů či klasické moderny, složených převážně z fondu ostatních veřejných institucí.
Předsedkyně UHS Michaela Ottová připouští, že čísla počtů výpůjček jsou vysoká, rozporuje však tvrzení NG, že rostou. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se počet výstav či institucí, které si umělecká díla půjčují, v posledních dvou letech nějak zvýšil,“ píše se ve stanovisku UHS.
Podle výročních zpráv NG loni půjčila 588 sbírkových předmětů na 36 výstav, předloni 856 předmětů na 79 výstav. Celkový počet kladně vyřízených žádostí se tak v letech 2014 a 2015 snížil, průměrný počet zápůjček na jednu výstavu nicméně vzrostl z 11 na 16. NG dále uvádí, že během prvních čtyř měsíců letošního roku obdržela od českých subjektů 801 žádostí o výpůjčku. Kolika vyhověla, není zřejmé.
Pro srovnání uveďme čísla z Moravské galerie za rok 2015, kdy naše druhá největší sbírková instituce řešila 58 žádostí na celkem 298 předmětů. Slovenská národní galerie pak za minulý rok kladně vyřídila 32 domácích žádostí (neuvádí počet předmětů).
Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...
Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
