Nová díla v galerijních sbírkách v roce 2017

Tomáš Klička zprávy březen 2018

Čtrnáct státních a regionálních muzeí umění a galerií utratilo dohromady za nové akvizice do svých sbírek v loňském roce přes 50 milionů korun. To je o dva miliony méně, než byla cena nejdražšího loni vydraženého obrazu. K nejzajímavějším patří autorská kniha 54 koláží Jiřího Koláře Babyluna z počátku 50. let, pořízená za 1,8 milionu korun do sbírek Muzea umění Olomouc, nebo soubor šedesáti šesti fotografií Alfonse Muchy zakoupený Uměleckoprůmyslovým museem v Praze.

S nejvyšší částkou na nákupy disponovala v loňském roce Národní galerie, která vynaložila 18,367 milionů korun. „Tato částka je v historii Národní galerie zcela mimořádná a byla uvolněna ze státního rozpočtu za velkorysé podpory Poslanecké sněmovny. 18 milionů korun bylo pak určeno výhradně k nákupům děl současných autorů. Od ministerstva kultury pak NG získala na nákup uměleckých děl starších 50 let dotaci cca 367 000 korun,“ uvedl generální ředitel Jiří Fajt. Jednalo se tedy o jednorázový příspěvek, který systematicky neřeší chronický nedostatek peněz na akvizice největšího domácího muzea umění.

Výše vynakládaných prostředků a jejich pravidelnost se u jednotlivých galerií výrazně liší.  Některým se podařilo regulérně začlenit položku na akvizice do svých rozpočtů, jiné instituce musejí spořit, velká část nákupů je však stále financována z účelových příspěvků. Z oslovených galerií vydalo za akvizice po Národní galerii loni nejvíce Muzeum umění Olomouc (bezmála 8 milionů). Přes 6 milionů utratila převážně z peněz přidělených zřizovatelem, tedy Magistrátem hl. města Prahy, také Galerie hl. města Prahy. Té se od roku 2014 pravidelně daří získat od magistrátu příspěvek na akvizice pohybující se mezi 6 a 7 miliony. Nad jeden milion pořídila nové přírůstky také Východočeská galerie v Pardubicích (2,5 milionu), Galerie Klatovy / Klenová (3 miliony), Uměleckoprůmyslové museum v Praze (2 miliony), Moravská galerie (1,8 milionu), Oblastní galerie Liberec (loni vynaložená částka 1,5 milionu bude příspěvky dofinancována v letošním roce na celkem 4,1 milionu za nové akvizice), Galerie výtvarného umění v Ostravě (1,3 milionu), Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem (1,3 milionu) nebo Alšova jihočeská galerie (1 milion).

Rozšiřování sbírkových fondů patří vedle jejich uchovávání, zprostředkování a výzkumného zhodnocování k důležitým povinnostem sbírkotvorných institucí. Galerie opakovaně poukazují na překážky, s nimiž se při naplňování této své role střetávají – jejich práci ztěžuje notorický nedostatek finančních prostředků na doplňování fondů nákupy. Jak ukazuje pohled na akvizice oslovených galerií uskutečněné v roce 2017, institucím se přesto daří svoje kolekce rozšiřovat, a to jak doplňováním historicky formovaných sbírkových fondů, tak v návaznosti na aktuální výstavní program.

Akviziční fond

Mnoho galerií vloni poprvé využilo novou možnost financování nákupů, kterou otevřelo zřízení tzv. Akvizičního fondu Ministerstva kultury ČR. Fond slouží k pořizování „současného umění“, přičemž se tím myslí díla mladší 50 let, ať už se jedná o výtvarné umění, nebo design. Příspěvek nabízí pokrytí nákupu předmětu do výše 70 procent, čerpat z něj mohou ovšem pouze subjekty, které nezřizuje samo MK ČR, především tedy krajské galerie. Možnost jej využít tak nemají např. Moravská galerie v Brně nebo Národní galerie. Prostředky mají pomoci k zacelení mezer ve sbírkách, jelikož podle ministerstva představují akvizice současného umění jednu z největších slabin současného fungování muzeí umění v České republice. Byl stanoven finanční strop, který příspěvek nesmí přesáhnout, a to 1 milion eur. K tomu se ovšem žádná z loňských akvizic financovaná z tohoto fondu ani zdaleka nepřiblížila; nejvyšší přiznané částky se pohybovaly v řádech statisíců.

Podle kurátora Západočeské galerie Petr Jindry umožňuje Akviziční fond krajským sbírkovým institucím získat díla autorů, která by jinak byla i vzhledem k fungování trhu stěží dostupná: „Fond umožnil těmto institucím kompetentně pokračovat v akvizičním sběru klíčových autorů a děl v postupu času a uměleckých dějin tak, aby se sbírky současného umění v těchto institucích na základě finanční dostupnosti, respektive nedostupnosti, ‚neregionalizovaly‘.“

V praxi tak nový fond podpořil mezi jinými nákup děl Veroniky Šrek Bromové Hlava a Nohy z cyklu Pohledy z roku 1996 (VČG Pardubice), malby Jana Šerých Telefonní číslo na celebritu, nevím jakou z roku 2007 (GAVU Cheb), objektu Nezvaný host Jana Brože z roku 2012 (GMU Roudnice nad Labem). Z dokumentu uveřejněného na stránkách MK ČR vyplývá, že nejvyšší sumu výrazně převyšující ostatní žadatele čerpalo Museum Kampa na nákup čtrnácti děl mj. Radka Kratiny, Jiřího Hilmara a Jana Hendrycha ze 70. let, celkem šlo o 4,7 milionu korun.

Současné…

Při pohledu na uskutečněné nákupy opticky převažují jména autorů a autorek druhé poloviny 20. století, což je patrně způsobeno jejich snazší finanční dostupností. Galerie zároveň mnohdy již kvalitním fondem modernistického umění disponují z minulosti. To platí například o Západočeské galerii v Plzni, jejíž nová sbírkotvorná koncepce se explicitně soustředí na umění druhé poloviny 20. století a umění současné. Podobně k akvizicím přistupuje chebská GAVU. „V posledních letech se naše sbírková činnost soustředí na autory, kteří nastupovali od 80. let dále, neboť jednak jde o cenově dostupná díla, jednak zde tento segment předtím nebyl zastoupen,“ uvedl její ředitel Marcel Fišer.

V oblasti akvizic současného výtvarného umění neutuchá zájem institucí o nákupy malby. Sbírku Východočeské galerie v Pardubicích doplnil obraz Vladimíra Kokolii Jasan při západu slunce z roku 2013, GHMP získala v návaznosti na uspořádanou výstavu Jana Merty plátno Vozík (2009–2014), několik obrazů Josefa Bolfa z loňské výstavy v Galerii Václava Špály zakoupila Národní galerie, jejíž sbírky rozšířila i práce Vladimíra Houdka. Z dalších autorů zabývajících se malbou přibyli Lubomír Typlt a Šárka Koudelová do sbírek Galerie Klatovy / Klenová nebo Filip Dvořák v Oblastní galerii Liberec.

Instituce v minulém roce získaly i mnoho přírůstků v podobě dokumentací performancí – obsáhlý soubor středoevropského akčního umění získalo Muzeum umění Olomouc, díla Kateřiny Šedé Národní galerie a Moravská galerie, archivní dokumentaci bodyartových akcí Karla Milera a instalací Jiřího Kovandy GHMP. Potenciálním problémem zkreslujícím budoucí představu o terénu nynější výtvarné scény může být relativně slabý zájem o instalace a nová média. Výjimkou jsou mimo jiné akvizice GHMP (Ján Mančuška, Anna Daučíková, Woody Wasulka), Národní galerie (Roman Štětina), Oblastní galerie v Liberci (Richard Loskot) nebo Moravské galerie, která zakoupila loni vystavované dílo Clemense von Wedermeyera Nebeská havěť.

 

… i starší

Loňský rok nebyl nijak bohatý na přírůstky starého umění. Za pozornost stojí např. donedávna neznámý velkoformátový lept Václava Hollara Erb se třemi zvony, který Národní galerie zakoupila za 200 tisíc korun. Akvizice se ale netýkaly pouze umění domácí nebo evropské provenience – sbírky Náprstkova muzea rozšířil soubor 39 tibetských maleb pocházejících z 19. a 20. století, které Národní muzeum získalo za 4,5 milionu. Oba přírůstky financovaly peníze z Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví (ISO), konkrétně z podprogramu Výkup předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu.

V oblasti užitého umění patří k cenným akvizicím Moravské galerie pozůstalost zakladatele brněnského grafického bienále Jana Rajlicha staršího. Z výstavy pak byla zakoupena díla od studia Olgoj Chorchoj doplněná dary od designérů. Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo například soubor sto třiceti děl Vojtěcha Preissiga, sbírku grafického designu doplnila kolekce kazet undergroundové hudby z 80. let a muzeum také zakoupilo textilní část instalace Kláry Hosnedlové Byt doktora Vogla vystavené před dvěma lety v galerii Hunt Kastner.

Už tradičně tvoří nezanedbatelný podíl akvizic muzeí umění dary, přestože se galerie shodují, že početně tvoří spíše okrajovou část. Uskutečněné nákupy zároveň často bývají rozšířeny i o darovaná díla. K nejvýznamnějším darům loňského roku se řadí kolekce patnácti kreseb průkopníka abstrakce a olomouckého rodáka Adolfa Hölzela v hodnotě 4,7 milionů korun, kterou Muzeu umění Olomouc věnoval německý sběratel umění Heinz Röthinger. Darem získala Alšova jihočeská galerie téměř devadesát prací na papíře od Ludmily Padrtové, rozsáhlý soubor grafiky a tisků Eduarda Ovčáčka byl darován kutnohorskému GASKu. Z mladších autorů darovali chebské GAVU svoji kresbu Jiří Franta s Davidem Böhmem.

Zmíněná díla představují pouze výběr z loňských zisků domácích galerií. Jelikož ale vyjednávání nákupů probíhá v předstihu, už nyní mají některé galerie předjednané akvizice pro letošní rok. V případě GASKu tak sbírkotvorná komise vybrala díla v celkové hodnotě 6 milionů korun; část z výběru zahrnujícího Pavla Brázdu, Zorku Ságlovou, Stanislava Diviše nebo Danu Sahánkovou by měla být postupně zakoupena letos. Západočeská galerie se pak chystá pořídit několik děl Zbyňka Sekala a Viktora Karlíka.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získat předplatné

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Získat předplatné