Nová díla ve sbírkách galerií 2020
Tomáš Klička zprávy březen 2021
Akvizice Národní galerie, Moravské galerie, Muzea umění Olomouc, Galerie moderního umění v Roudnici a Uměleckoprůmyslového musea
Jiří Remo Jelínek: Nábřeží, 1923, olej, plátno, 47 × 63 cm, Národní galerie Praha
Naděžda Plíšková: Návrh na pomník Karla Nepraše, 1979, suchá jehla, Archiv Moravské galerie
Jozef Jankovič: Pohyblivé ruky, 1970, polyester, dřevo, kov, elektromotor, 140 × 100 × 100 cm, Muzeum umění Olomouc
Rudolf Volráb: Bez názvu, 1968, akryl, sololit, 81 × 92,5 cm, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Daniel Preissler: Francouzský zámek, kolem 1710, podmalba na skle, foto: Gabriel Urbánek, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Jiří Remo Jelínek: Nábřeží, 1923, olej, plátno, 47 × 63 cm, Národní galerie Praha. Národní galerie v Praze v roce 2020 zakoupila do sbírky 16 uměleckých děl za 9,3 milionu korun. Ministerstvo kultury přispělo částkou 5,5 milionu, ostatní nákupy hradila NGP ze svého rozpočtu. Nejdražší akvizicí byl obraz nepříliš známého člena Devětsilu Jiřího „Remo“ Jelínka. Galerie ho loni zakoupila za 4 miliony korun. Peníze poskytlo ministerstvo z dotačního programu na výkup předmětů mimořádného významu. Malba je vedle výtvarných kvalit cenná i svojí historií – na podzim 1923 se objevila na výstavě Bazar moderního umění v Rudolfinu, v roce 1926 byla publikovaná v revue Pásmo. Obraz byl v květnu 2017 vydražen na aukci společnosti European Arts, kde nečekaně vystoupal z 350 tisíc na 3,84 milionu korun. Aukcí prošla také další akvizice NGP z loňského roku, kterou je dvojice krásnoslohých sošek Panny Marie a Jana Evangelisty původně pocházejících ze skupiny Ukřižování středoevropské provenience z rozmezí let 1390–1420. Dvaceticentimetrové polychromované řezby minulý rok na aukci Adolf Loos Apartment and Gallery vystoupaly z 380 tisíc na 968 tisíc. Významným přírůstkem z oblasti starého umění byly také dvě kresby Václava Hollara z tzv. „tangerského“ pozdního období – Pohled na město a pevnost Tanger a Mys Spartel od severu vznikly v roce 1669. Sbírky současného umění rozšíří tři velkoformátové fotografie Jiřího Thýna, kinetická socha Krištofa Kintery nebo šest maleb Jiřího Petrboka.
Naděžda Plíšková: Návrh na pomník Karla Nepraše, 1979, suchá jehla, Archiv Moravské galerie. Moravská galerie v minulém roce zakoupila díla za 5,5 milionu korun. Včetně darů pak získala bezmála tisícovku děl. Nové přírůstky získávala galerie také netradičními, hybridními formami. Jednou z nich byl open call na nákup současného designu. Ten je součástí příprav na otevření nových expozic Uměleckoprůmyslového muzea. Z 600 přihlášených porota vybrala 68 prací z odvětví módy, šperku, produktového a průmyslového designu v souhrnné hodnotě 2,5 milionu korun. Pro interiér „umprumu“ pak galerie zakoupila instalaci Krištofa Kintery Démon růstu II. Nezvyklý způsob financování akvizic představovala letní akce Beer is Here. Venkovní výčep na dvoře galerie obsluhovali po pracovní době sami zaměstnanci galerie a za výtěžek z prodeje nápojů se rozhodli zakoupit do sbírek sérii grafik Naděždy Plíškové s pivní tematikou: „Je jednou z významných českých umělkyň, jejíž zastoupení ve svých sbírkách galerie postrádala, a není jediná. Nákupem jejího díla, ale i českých designérek byl zahájen dlouhodobý plán vyrovnání genderové nerovnováhy autorů a autorek zastoupených ve sbírkách Moravské galerie,“ uvedla galerie.
Jozef Jankovič: Pohyblivé ruky, 1970, polyester, dřevo, kov, elektromotor, 140 × 100 × 100 cm, Muzeum umění Olomouc. Celkově vydalo Muzeum umění Olomouc v roce 2020 na akvizice 1,085 milionu korun. Do sbírky bylo včetně darů zapsáno 287 uměleckých děl. K nejvýraznějším nákupům patřila plastika Pohyblivé ruky slovenského sochaře Jozefa Jankoviče. Dílo se objevilo na umělcově retrospektivě, která se v MUO konala na přelomu let 2017 a 2018. Současně muzeum obdrželo darem konvolut Jankovičových grafik. Další akvizice rozšířily zejména sbírku grafiky a souvisely se sbírkovými výstavami Art.Print a Post.Print, které muzeum uspořádalo na přelomu let 2019 a 2020. Pohyblivé ruky MUO pořídilo za 508 tisíc korun díky ministerskému dotačnímu programu na výkup předmětů mimořádného významu. Ministerstvo kultury v tomto programu loni celkem rozdělilo 14,9 milionů korun. To v meziročním srovnání představuje pokles o více než 3 miliony korun. Pro rok 2021 se i přes covidové utahování opasků s dalším snižováním rozpočtu programu nepočítá. Z programu bylo podpořeno celkem 18 žádostí, mezi nimi např. mobiliář barokní jezuitské lékárny z Jihlavy za 4,8 milionu korun. Na podporu naopak nedosáhlo 13 nákupů.
Rudolf Volráb: Bez názvu, 1968, akryl, sololit, 81 × 92,5 cm, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Roudnická galerie, která patří k menším regionálním institucím, loni za akvizice 11 nových děl vydala 1,7 milionu korun. „Pozdní dílo malíře Rudolfa Volrába, obraz Bez názvu z roku 1968, patří k vrcholným pracím tohoto pozoruhodného – byť dosud stále nepříliš plně doceněného – zástupce výtvarných tendencí nové figurace a pop-artu. V obraze jsou již plně rozvinuty charakteristické rysy jeho tvorby jako organické tvarosloví a výrazná barevnost,“ komentuje jeden z přírůstků kurátorka Petra Mazáčová. Galerie dále zakoupila dvojici pozdních děl Zdeňka Sýkory z roku 2011, vytvořených spolu s manželkou Lenkou, a objekty Jana Činčery. K jejich financování využila prostředků z tzv. akvizičního fondu, kterým ministerstvo podporuje nákupy umění mladšího 50 let. Celkově z něj bylo loni poskytnuto 15,9 milionu na nákup 121 děl. Sbírkotvorné instituce (s výjimkou těch spravovaných ministerstvem, jako jsou NGP, MG a UPM) z něj mohou čerpat až 70 procent prostředků na nákup díla. K nejagilnějším galeriím, které z něj čerpaly, vloni patřila Galerie moderního umění v Hradci Králové (21 děl podpořeno částkou 2,97 milionu) a Museum Kampa (36 děl za 4,44 milionu korun).
Daniel Preissler: Francouzský zámek, kolem 1710, podmalba na skle, foto: Gabriel Urbánek, Uměleckoprůmyslové museum v Praze. UPM získalo v roce 2020 do svých sbírek celkem 1438 předmětů. Zhruba polovinu z nich zakoupilo, v souhrnu za 1,16 milionu korun. Za nejvýznamnější akvizici muzeum považuje podmalbu na skle z doby kolem roku 1710 z dílny Daniela a Ignáce Preisslerových. K jejímu objevení a identifikaci v jednom z londýnských obchodů s uměním přispěla výstava V lesku zlata, v záři barev, jejíž součástí byl konvolut vrcholně barokních prací z dílny Preisslerových, malířů činných na kolowratském panství ve východních Čechách. Muzeu se koncem loňského roku podařilo v londýnské prodejní galerii E & H Manners novým dílem rozšířit dosavadní sbírku a díky finančním prostředkům ministerstva koupit dílo za 463 tisíc korun. Jedná se o podmalbu větších rozměrů s pohledem na francouzský zámek obklopený zahradou s drobnou figurální stafáží. Preisslerové většinou čerpali z bohaté nabídky grafických dílen v Augsburku a francouzské předlohy byly spíše výjimkou. Zakoupená podmalba, provedená černou barvou, proškrabávaná hrotem a krytá plátkovým zlatem je dílem Daniela Preisslera (1636–1733). Podmalba se uplatní v připravované stálé expozici muzea. Muzeum dále získalo např. kabelku z ateliéru L. D. Germain Paris, která patřila Nadine Šímové, manželce malíře Josefa Šímy, soubory fotografií Pavla Baňky či Jiřího Jiroutka, dokumentaci oděvní módy z fotografického archivu Petry Skoupilové nebo křeslo pro Pražský hrad od Ladislava Vrátníka z roku 1974. Významnou část přírůstků tvořily dary, zvláště současné tvorby, např. od fotografů Pavla Diase, Vladimíra Birguse či oděvní designérky Terezie R. Kladošové.
Editorial
Tomáš Klička editorial červen 2022
První číslo ART ANTIQUES (tehdy ještě s &) vyšlo v červnu roku 2002, tedy už před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. Historie našeho časopisu je tak objemná, až je takřka nepřehledná.
Falza a spol.
Tomáš Klička výstava prosinec 2021
Padělané umění všeobecně považujeme za cosi podřadného. Za běžných okolností leží uklizené hluboko v depozitářích a raději se o něm příliš nemluví. Nyní se ale hned na dvou výstavách ocitlo v centru pozornosti: ve Šternberském paláci Národní galerie a v Galerii...
Editorial
Tomáš Klička editorial červenec 2022
Návštěva jakékoli výstavy je vedle duševního výkonu často i výkonem fyzickým. Své o tom vědí zejména návštěvníci rozsáhlých mezinárodních přehlídek typu bienále. Hned několik vám jich přinášíme i v tomto letním čísle.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
