Nové ředitelky v Pardubicích a Benešově
Karolina Jirkalová zprávy únor 2022
Na místo ředitelky Východočeské galerie v Pardubicích nastoupila od 1. ledna historička umění Klára Zářecká. Na podzim loňského roku zvítězila ve výběrovém řízení, jehož se zúčastnilo šest kandidátů. Pardubický kraj nemá svolení jejich jména zveřejnit.
Ve výběrové komisi zasedl hejtman Martin Netolický, jeho dva náměstci a také vedoucí odboru kultury. Odbornou veřejnost zastoupil předseda Rady galerií České republiky Jiří Jůza. Na volbě Kláry Zářecké se porota jednohlasně shodla. Podle vyjádření kraje porotu zaujala „svou znalostí problematiky, svými zkušenostmi i koncepcí, jejímž cílem je zaujmout veřejnost a nadchnout ji pro výtvarné umění“.
Od roku 2012 vedla Východočeskou galerii historička umění Hana Řeháková, která zde pracuje od roku 1985 a instituci poprvé řídila již po sametové revoluci (ve funkci byla tehdy 14 let). Již v létě se Řeháková rozhodla ve své funkci ke konci roku 2021 skončit. „Je to moje osobní rozhodnutí,“ řekla Českému rozhlasu. Důvodem byl mimo jiné plánovaný přesun galerie z pardubického zámku do velkorysých prostor bývalých Winternitzových mlýnů. „Mně by funkční období končilo na začátku roku 2023. Chtěla bych proto takto v předstihu umožnit zajištění hladkého přechodu do nového objektu bývalých mlýnů, aby se při předávání funkce neobjevily nějaké problémy.“ Řeháková ovšem z galerie neodchází, zůstává zde i nadále v roli kurátorky.
Klára Zářecká vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byla kurátorkou a galerijní pedagožkou v Galerii moderního umění v Hradci Králové, kde pracovala do roku 2019. Poslední dekádu působí jako odborná asistentka oddělení výtvarné výchovy a tvorby na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.
Právě její zkušenosti s edukací, se zprostředkováním výtvarného umění nejširší veřejnosti byly pro výběrovou komisi klíčovou kompetencí. Východočeská galerie před pár lety získala budovu hlavní mlýnice v areálu bývalých automatických mlýnů (Josef Gočár, 1910–11). Od roku 2019 prochází monumentální pětipatrový objekt konverzí podle projektu architekta Petra Všetečky ve spolupráci s Josefem Pleskotem, stavba by měla být dokončena v příštím roce.
Po tři čtvrtě roce má novou ředitelku také Muzeum umění a designu v Benešově. Výběrové řízení vyhrála Gabriela Francová, která dříve působila v kanceláři náměstka ústředního školního inspektora. „Její zaměření je pedagogicko-kulturní a její současná pracovní pozice trošku jiná než vedení muzea. Nicméně konkurzní komise se přiklonila k tomu, že ona by z těch kandidátů byla nejvhodnější,“ řekl ČTK místostarosta Benešova Zdeněk Zahradníček. Na konkrétní dotazy redakce týkající se výběrového řízení, muzejní koncepce nové ředitelky nebo jejích předchozích zkušeností či vzdělání bohužel neodpověděli ani zástupci města, ani samotná Gabriela Francová.
Komplikovanou situaci v Benešově dokládá nejen skutečnost, že šlo už o druhý konkurz na místo ředitele muzea – první muselo město zrušit, protože přihlášení uchazeči nesplňovali předepsané požadavky. Přestřelky ohledně koncepce muzea se vedou i mezi souputníky jeho zakladatele a dlouholetého ředitele Tomáše Fassatiho (1990–2017) a těmi, kteří spolupracovali s pozdější ředitelkou Lenkou Škvorovou (2017–2021). V červnu loňského roku zaslali členové původní muzejní rady městské radě otevřený dopis, kde apelují na to, aby výběrovému řízení na nové vedení muzea město věnovalo dostatečnou pozornost, a to „maximálním upřesněním požadavků na schopnosti uchazečů i předkládané koncepce, ale i zajištěním účasti zkušených specialistů s odpovídajícím vztahem k zaměření sbírky muzea ve výběrové komisi“. Vyzývají také k tomu, aby pod novým vedením muzeum navázalo na koncepci, která stála u vzniku instituce.
Na dopis reagovala dosavadní pověřená ředitelka Alena Ochepovsky a člen Umělecké komise muzea Richard Drury, kteří se ohradili proti kritice fungování muzea po roce 2017 a nekritickému vyzdvihování předchozí éry Tomáše Fassatiho. „Díky jeho sběratelské činnosti a kontaktům má naše sbírka několik velmi zajímavých souborů (…) nicméně obzvláště ke konci jeho působení bylo se sbírkou nakládáno velmi kontroverzně, dokonce v rozporu se Zákonem č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy,“ stojí v jejich vyjádření. To konstatoval také audit ministerstva kultury v roce 2017, který shledal absenci základních dokumentů, včetně zřizovací listiny, která by vymezovala sbírkotvornou povahu muzea, chybějící inventární záznamy i nevhodné podmínky uchování sbírkových předmětů.
Tomáš Fassati v roce 2017 z pozice ředitele odstoupil a vedením muzea byla pověřena Lenka Škvorová, která v muzeu pracovala na pozici správkyně sbírky, později ekonomky. Škvorová o dva roky později také zvítězila ve výběrovém řízení a byla jmenována ředitelkou. Poté, co se vyrovnala s výsledky a doporučeními auditu, iniciovala rekonstrukci výstavních prostor, která byla realizována podle projektu ateliéru Skupina v čele s Marcelou Steinbachovou.
Na svou funkci rezignovala Škvorová na jaře loňského roku. Důvodem rezignace byly podle jejího prohlášení „neřešené záležitosti ohledně způsobu komunikace“ mezi odborem školství a muzeem, na něž prý opakovaně upozorňovala radnici. „Odpovědí byla neohlášená kontrola hospodaření Muzea umění a designu, jejíž průběh ani zjištění neodpovídají standardním postupům,“ uvedla. Řízením muzea byla do konce minulého roku pověřena vedoucí jeho uměleckého oddělení Alena Ochepovsky.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
