Otevřené sbírky

Karolina Jirkalová zprávy květen 2021

Po vypuknutí pandemie na jaře roku 2020 se Lukáš Pilka společně s Terezou Škvárovou rozhodli zjistit, jak jsou na tom domácí muzejní instituce s digitalizací sbírek a sdílením dat.

AA-49.jpg

ilustrace Miroslav Barták

Výsledek jejich mravenčí práce nazvané Otevřené sbírky byl zveřejněn začátkem dubna loňského roku: v online prostoru bylo dostupných 2,9 %, tj. 550 tisíc z 19 milionů registrovaných sbírkových předmětů v České republice. Po roce se k počítání vrátili a výsledek byl potěšující: online je nyní 2x více sbírkových předmětů než před 12 měsíci. Během pandemie se ovšem zvýšil také celkový počet předmětů ve sbírkách (o více než pět milionů) – procentuální podíl online přístupných položek tedy celkově vzrostl z 2,9 % na 4,9 %. Velkou roli v tomto posunu bezpochyby hrálo uzavření muzeí a galerií pro veřejnost. Jak píše Lukáš Pilka ve svém komentáři na Artalku: „Muzea, která do té doby vnímala internet jen jako reklamní prostor pro události konané v jejich fyzických budovách, se rychle snažila vytvářet digitální obsah a dohánět vlak, který jim ujel asi tak před čtvrt stoletím.“ Autoři analýzy také zdůrazňují, že digitalizované není totéž co přístupné: V ČR je digitalizováno přibližně 12,4 % z celkového počtu sbírkových předmětů, online přístupných je však pouze 40 % z nich, ty ostatní slouží jen interním potřebám dané instituce.

Absolutním premiantem v otevřených datech je Institut umění – Divadelní ústav, který má prostřednictvím reprodukcí přístupných všech více než 467 tisíc sbírkových předmětů. Mezi muzei umění je třeba už tradičně vyzdvihnout Moravskou galerii v Brně, která má na webu rovněž všechny své artefakty (více než 207 tisíc). Na předních místech co do celkového počtu zpřístupněných předmětů figuruje také Fotoateliér Seidl Český Krumlov s kompletní online sbírkou (téměř 123 tisíc) a Národní muzeum (65,5 tisíce, ovšem z celkového počtu více než 3,6 milionu) a Muzeum umění Olomouc (41,5 tisíce z více než 91 tisíc).

Co do podílu zpřístupněných artefaktů je na tom dobře i celá řada (co do velikosti sbírek) menších muzeí umění: Komplet (nebo téměř komplet) online sbírku mají také GHMP (17 tisíc), Galerie umění Karlovy Vary (9,5 z 11,8 tisíce), Galerie moderního umění v Hradci Králové (9,3 tisíce), GASK (7,7 tisíce), Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích (téměř 7 tisíc), Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (6,4 tisíce), Galerie výtvarného umění v Hodoníně (5,6 tisíce), Západočeská galerie v Plzni (5,5 tisíce), Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem (3,5 tisíce), Galerie Klatovy Klenová nebo Galerie výtvarného umění v Chebu (obojí 3,4 tisíce).

Pro srovnání – 3,5 tisíce zpřístupněných artefaktů má také Národní galerie Praha, ovšem z celkového počtu téměř 400 tisíc sbírkových předmětů. Problém tedy není v nečinnosti všech více než čtyř stovek sbírkotvorných institucí, ale v zaostávání těch velkých – Národního muzea, Slezského (3,6 tisíce z 2,5 milionu) i Moravského zemského muzea (18,8 tisíce z 2,3 milionu). Mezi velkými muzei (užitého) umění je kromě NGP pozadu také UPM (2,3 tisíce z 233 tisíc), řádově zaostává také Národní technické muzeum (41 ze 77,4 tisíce). Jsou však i instituce, které se ještě ani neodrazily ode dna – většinou jde o malá lokální muzea, ale překvapivě mezi nimi najdeme i třeba Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou nebo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Mezi největší přínosy veřejně přístupných online sbírek patří jejich využití při výzkumu, vzdělávání a také ochrana originálů proti opotřebení. Jak píše Lukáš Pilka: „Kopie sice nemá auru originálu, ale zato je možné ji velmi snadno kopírovat a šířit digitálním prostorem. Sbírkové předměty publikované online jsou přitom dostupnější, přehlednější a lépe přístupné pro učitele, badatele, umělce, designéry i širokou veřejnost.“ Podle dotazníku Otevřených sbírek mezi tuzemskými institucemi patří mezi největší překážky širšího zpřístupnění sbírek organizační náročnost, nedostatek financí a technických znalostí, ale i málo personálu. Nejobtížněji řešitelná ze všech uváděných překážek jsou bezesporu autorská práva, neboť nakládání s nimi je otázkou legislativy.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 885 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard