Peníze na kulturní dědictví
Anežka Bartlová zprávy březen 2019
Ministerstvo kultury schválilo nový program s názvem „Péče o národní a kulturní dědictví I“. Ministr Staněk do něj vyčlenil 7,873 mld. Kč, které půjdou na projekty velkého rozsahu, s tím, že realizace bude zřejmě probíhat v letech 2020–2028, v letošním a zčásti příštím roce mají být připraveny podklady, soutěže atp. Účel programu okomentoval ministr Staněk slovy: „Cílem nového programu je rekonstrukce, dostavba a modernizace objektů, zvýšení technické úrovně prezentace sbírek muzeí, výstavba technicky dokonalejších depozitářů, opravy a údržba budov a zařízení, péče o nemovitý i movitý státní majetek mimořádné kulturní a historické hodnoty.“ Konkrétně se tak do programu dostalo financování příspěvkových organizací Ministerstva kultury, a jelikož většina těchto institucí má sídlo v Praze, zaznamená právě hlavní město nejvíce změn. Výjimkou v tomto je příslib financování soutěže a stavby nové budovy (a opravy stávající) pro Muzeum umění Olomouc a tzv. Středoevropské fórum Olomouc (SEFO).
SEFO je jednou ze dvou uměleckých institucí, jichž se program týká, tou druhou je Národní galerie v Praze. Olomoučané dostanou, na výslovné přání ministra kultury a bývalého primátora Olomouce, finance na novou budovu, jejíž podobu by ale Staněk rád získal z nově vypsané architektonické soutěže. Ta má být připravena a vypsána koncem dubna letošního roku. SEFO má totiž osm let starý návrh architekta Jana Šépky, který ale nevzešel z architektonické soutěže (na jejích podmínkách se Muzeum umění Olomouc nedohodlo s Českou komorou architektů), ale z přímého zadání v rámci tzv. zakázky malého rozsahu. Proti rozhodnutí ministra kultury vypsat na budovu SEFO novou soutěž vznikla petice, kterou podepsali někteří významní architekti i akademici (například Josef Pleskot, Adam Gebrian nebo Rostislav Švácha), proti soutěži vystoupila i část zaměstnanců muzea. Signatáři petice deklarují, že sice považují za správné vypisovat na podobné projekty architektonické soutěže, ale zároveň jsou „přesvědčeni o mimořádné hodnotě projektu Jana Šépky a obávají se, že vypsáním soutěže bude hodnota tohoto projektu navždy ztracena“. Ministrův argument je jasně formulovaný a logický: Všechny podobně velké zakázky by principiálně měly vzejít ze soutěže, je to tedy žádoucí i zde. Zároveň se nechal slyšet, že tím nechce nijak znevažovat dosavadní návrh ateliéru Šépka architekti.
Národní galerie v Praze získá z programu „Péče o národní kulturní dědictví I“ především finance potřebné na organizaci architektonické soutěže a následnou přípravu realizace rekonstrukce Veletržního paláce v Praze.
Národní filmový archiv pak dostane finance na výkup a rekonstrukci části budov areálu bývalého Nákladového nádraží Žižkov, kam by se měl NFA přesunout, dosavadní prostory totiž nedostačují kapacitně. Jakožto další nová expozice Národního technického muzea bude zřízeno Muzeum železnice a elektrotechniky, které má být umístěno v prostoru Masarykova nádraží. Stará budova nádraží byla prohlášena za národní kulturní památku, čímž byla uchráněna od výrazné přestavby (či dokonce demolice), jíž prochází celá oblast kolem Masarykova nádraží. Muzeum bude situováno v jižní, dnes nepoužívané části, kde se nacházelo lokomotivní depo, a Ministerstvo kultury ČR na něj v programu vymezilo 1,7 mld Kč, tedy druhou nejvyšší částku.
Další chystanou rekonstrukcí financovanou z tohoto programu má být oprava budovy Nové scény od architekta Karla Pragera, jež spadá pod Národní divadlo. Dále pak oprava „Provozní budovy B“ (na piazzetě Václava Havla) a též projektová příprava stavby nového servisního centra ND. Velký komplex se zkušebnami, dílnami a sklady má vzniknout vedle budovy Invalidovny v Karlíně a na jeho projekt se bohužel žádná architektonická soutěž nechystá, byť by si to svou velikostí, náplní i zvolenou lokalitou bezpochyby zasloužil.
Národní muzeum chce z programu financovat rekonstrukci Náprstkova muzea a výstavbu nového velkokapacitního depozitáře. Národní památkový ústav dostane speciální podporu ve výši 2,5 mld. Kč na rekonstrukci osmi velkých objektů (např. rekonstrukci areálu zámku v Uherčicích, ratibořického Panského dvora, kláštera v Plasích) a speciálně pak na přípravu projektu v areálu Karlštejna. Hrad každoročně navštíví víc než 220 000 lidí a podle slov ředitelky NPÚ Goryczkové je tak potřeba rekonstruovat právě turistické zázemí, inženýrské sítě a další vybavení. Rekonstrukce hradu probíhá za provozu již od loňského roku a hotova by měla být nejdříve v roce 2022.
Program „Péče o národní kulturní dědictví I.“ navazuje na program „Péče o národní kulturní poklad“, z nějž bylo za cca 10 mld. Kč financováno několik významných projektů, jako rekonstrukce staré budovy a stavba depozitáře Uměleckopůmyslového musea v Praze, rekonstrukce Klementina pro Národní knihovna, ale třeba i nakonec nereazalizovaná nová budova Národní knihovny.
Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...
Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
