Pět set dvacet let Dürerovy Růžencové slavnosti
Návštěvníci stálé expozice Národní galerie Praha ve Schwarzenberském paláci mohli do konce letošního srpna na delší dobu naposledy zhlédnout slavnou Růžencovou slavnost Albrechta Dürera. Od jejího vzniku letos uplynulo 520 let a v autorově tvorbě zaujímá zcela mimořádné postavení. Je zároveň jedinou Dürerovou malbou v tuzemských veřejných sbírkách, a představuje tak jedno z nejcennějších děl evropské renesance na našem území. Obraz nyní čeká komplexní a technologicky mimořádně náročné restaurování. V závislosti na jeho skutečném stavu a zvolených restaurátorských postupech může trvat až pět let a vyžádat si náklady kolem devíti milionů korun. Příběh obrazu, jeho barvitý druhý život i dilemata související s restaurováním přibližuje Jan Bouček.
Albrecht Dürer: Růžencová slavnost (detail), 1506, olejomalba na deskové podložce, Národní galerie Praha, foto: David Stecker
Albrecht Dürer: Růžencová slavnost, 1506, olejomalba na deskové podložce, 162 × 192 cm, Národní galerie Praha
Albrecht Dürer: Růžencová slavnost (detail s Ježíškem), 1506, olejomalba na deskové podložce, Národní galerie Praha, foto: David Stecker
Johann Gruss: Kopie Růžencové slavnosti dle Albrechta Dürera, 1840, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Strahovská obrazárna
Václav Mánes: Růžencová slavnost (Růžencová Madona), 1823, tužka, tuš, 590 × 694 mm, Archiv Akademie výtvarných umění v Praze
Růžencová slavnost na výstavě v Domě umělců – Rudolfinu – v roce 1912, Praha, Archiv NGP
Originální podivín Franz Anton Maulbertsch – 300 let od narození
Jan Bouček antiques září 2024
Vídeňský malíř Franz Anton Maulbertsch (1724–1796) je právem považován za jednu z nejpozoruhodnějších uměleckých osobností doznívajícího baroka na území někdejší habsburské monarchie. Jeho tvorba založená na vystupňované expresivitě, vibrující barevnosti a ...
Marc Chagall tragický i milující
Jan Bouček zahraničí prosinec 2024
Není mnoho umělců, jejichž tvorbu na první pohled rozezná snad každý zájemce o výtvarné umění. Marc Chagall (1887–1985) mezi ně bezesporu patří. V lyricky snových kompozicích naplněných pulzujícími barvami se současně zrcadlí prožitky radosti i utrpení malíře, jehož...
Hledání krásy
Jan Bouček recenze březen 2026
Výstavní projekt Muzea umění Olomouc je v českém prostředí ojedinělým pokusem o syntetické představení římského malířství a kresby 17. a 18. století. Název i koncepce výstavy se opírají o barokní estetickou teorii Giovanniho Pietra Belloriho (1613–1696), významného...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?