Pritzker pro RCR
Karolina Jirkalová staveniště duben 2017
Letošním laureátem Pritzkerovy ceny, nejprestižnějšího ocenění pro žijící architekty, se stala trojice tvůrců ze španělského ateliéru RCR: Rafael Aranda, Carme Pigem a Ramon Vilalta. Přátelé a spolužáci z barcelonské architektonicko-krajinářské školy ETSAV se po studiích vrátili do rodného podhorského města Olot a založili zde v roce 1988 ateliér nazvaný podle prvních písmen svých křestních jmen. V základu jejich práce je krajinářský přístup, u většiny realizací ani nelze najít přesné hranice, kde končí krajina a začíná samotná stavba. S tím souvisí i jejich lokální soustředěnost.
Poznávacím znamením projektů a realizací ateliéru RCR je kromě konceptu kontinuální krajiny určitá zemitá syrovost materiálů i forem. Ta vytváří svébytnou poetiku, která bezpochyby souvisí s atmosférou drsného kraje vyhaslých sopek kolem Olotu. Nejčistším příkladem je jejich vlastní ateliér, který vznikl přestavbou staré slévárny zvonů – původní atmosféra zašlé továrny zůstala zachována v míře, která nemá v obdobných projektech industriálních konverzí obdoby. Oblíbeným materiálem ateliéru je ocel (často předem korodovaný korten), doplněná o sklo a kámen nebo beton. Mezi další významné realizace španělské trojice patří lehkoatletický stadion v Olotu, vinařství v Palamósu, knihovna Sant Antoni v Barceloně nebo právnická fakulta v Gironě. Stavějí však i mimo svůj region, v roce 2014 dokončili muzeum Soulages v městečku Rodez na jihu Francie – fasádu vytvořili opět ze svého oblíbeného kortenového plechu.
Českému publiku představil ateliér RCR svou práci před dvěma lety na výstavě Nehmotné hmotným v Galerii současného uměni a architektury v Českých Budějovicích.
Pritzkerovu cenu uděluje od roku 1979 nadace hotelové skupiny Hyatt a je pojmenována po svém zakladateli, podnikateli a filantropovi Jayi Pritzkerovi. O jejím nositeli rozhoduje každoročně mezinárodní porota v tajném hlasování a laureát získá finanční odměnu ve výši sto tisíc dolarů. Ateliér RCR je po Rafaelu Moneovi druhým španělským držitelem tohoto ocenění.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
Maria Topolčanská
Karolina Jirkalová rozhovor březen 2022
O rozhovoru s Mariou Topolčanskou jsem uvažovala už dlouho. Ve chvíli, kdy se stala novou rektorku Akademie výtvarných umění, už nebylo na co čekat. Jen témata, která jsme spolu v kavárně naproti AVU probíraly, se dost lišila od mých dávných plánů. Namísto architektury, měst...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
