První republika II

Martina Pachmanová výstava únor 2019

Když se v roce 2012 na půdě Národní galerie v Praze konala diskuze „Veletržní palác – zapálit, nebo je i jiné řešení?“, ve svém příspěvku jsem kromě jiného komentovala neudržitelnou ideologickou podjatost stálé expozice moderního a současného umění, která důsledně dělí vystavená díla na česká a zahraniční, a především živí nacionalistickou cézuru mezi etnickými Čechy a českými Němci, z nichž mnozí byli židovského původu. Nová dlouhodobá expozice 1918–1938: První republika se konečně s tímto problémem vypořádává: Narušuje kánon „českých“ dějin umění a klade vedle sebe tvorbu umělců, kteří vedle sebe v době první republiky koexistovali, jakkoli velká nevraživost nebo názorové odlišnosti mezi nimi mnohdy panovaly. A nejde jen o reflexi multietnického umění v době mezi válkami. Autorky koncepce výběrem exponátů – dílem ze sbírek NGP, dílem ze sbírek jiných institucí či soukromých sbírek – podnikají cestu napříč někdejším Československem. Divák si tak v této „umělecké topografii“ může připomenout známé šedévry českého moderního umění spjaté s významnými uměleckými a společenskými centry stejně jako méně známá díla z východnějších, ba dokonce nejvýchodnějších částí masarykovské republiky, včetně Užhorodu. (Na český sever nebo západ se ale nedostane.) V architektonicky mimořádně vydařené expozici tak dochází k dialogu mezi avantgardou, umírněným („krotkým“) modernismem a tu a tam i konvenčními projevy uměleckých „akademiků“, a to perspektivou prvorepublikového institucionálního – galerijního, výstavního, nakladatelského a sběratelského – provozu. V expozici v neposlední řadě dochází ještě k dalšímu potřebnému dialogu, a sice mezi oblastí volného a užitého umění, včetně skla, keramiky, textilu a grafického designu a okrajově i uměleckého řemesla. Fotografie a s několika výjimkami i architektura však trochu nelogicky zůstávají stranou.

Podělte se:

Naše „národní“ velryba

Martina Pachmanová recenze červen 2015

Dominik Lang v Hunt Kastner / Když se před čtyřmi lety započala rekonstrukce Národního muzea v Praze, z budovy na Václavském náměstí se stěhovalo se na sedm milionů exponátů, včetně jedné z největších atrakcí – čtyřmetrového mamuta. V opuštěném muzeu nicméně i během...

Malířka nové věcnosti

Martina Pachmanová profil březen 2008

„Je první naší sociální malířkou, která má starší družku v samotné velké Käthe Kollwitz; (...) volí svá témata v prudkém toku života a na jeho periferii. A kreslí a maluje tato témata tak, jak je život tvoří. Tím se její obrazy, které nechtějí býti tendenčními,...

Nová věcnost nově

Martina Pachmanová zahraniční výstava duben 2016

Pod názvem S ostrostí nože a láskou k detailům je do začátku června v Linzi reprízována výstava nové věcnosti, kterou připravilo řezenské Kusntforum. Do kurátorského výběru se dostalo i několik českých či v Čechách narozených autorů, respektive autorek.