Rozpočet na kulturu, aneb hry s čísly

Markéta Horešovská zprávy únor 2020

V loňském průzkumu agentury STEM z přelomu ledna a února více než polovina dotázaných uvedla, že nezná ministra kultury, kterým byl tehdy Antonín Staněk, někdejší olomoucký primátor z ČSSD. Je ale velmi pravděpodobné, že se jménem dnes už bývalého šéfa resortu kultury se velká část národa stihla během roku obeznámit. Již v březnu, v době, kdy se začínají rýsovat první parametry státního rozpočtu na další rok, začaly zaznívat první hlasy pro Staňkovo odvolání.

AA2-2.jpg

© Miroslav Barták

A zněly právě z Olomouce, kde ministr začal podnikat kroky směřující k nové soutěži na projekt SEFO. Zaměstnanci muzea adresovali požadavek na jeho odvolání premiérovi a ministr kultury začal bojovat o své, již tak slabé místo ve vládě i straně – a o svou pozici bojoval víc než o svůj resort.

V dubnu Staněk, kterému bylo vyčítáno, že je málo viditelný, odvolal nejen ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa, ale i ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta. V obou případech z jeho úst padaly argumenty týkající se financí – v případě SEFO chtěl Staněk vyhlašovat architektonickou soutěž, neboť bez ní by již slíbených 600 milionů od státu podle něj bylo investováno netransparentně. V případě NGP byl jeho hlavní argument, že si Fajt neoprávněně vyplatil milionovou odměnu za kurátorskou činnost, kterou měl podle něj vykonávat v rámci své funkce manažerské. NGP podle vyjádření Fajta i předchozích ředitelů léta hospodaří s více méně stále stejným příspěvkem od státu, byť se rozpočet Ministerstva kultury (MK) v posledních letech zvyšuje. Jiří Fajt měl v době, když vedl NGP, silné příznivce i silné odpůrce, ale podle mnohých se mu podařilo spící instituci za pět let probudit a dát o ní znovu vědět do zahraničí.

NGP je a nadále bude příspěvkovou organizací MK a její hospodaření tak musí mít parametry, které jí moc volnosti nedávají. Od dubna je navíc bez řádného ředitele a její dočasná ředitelka Anne-Marie Nedoma na tiskové konferenci v prosinci ani na dotazy novinářů rozpočet NGP na letošní rok příliš nekonkretizovala, jen uvedla, že bude zase přibližně stejný a že není možné mluvit o jediném čísle. Šéfové příspěvkových organizací tak občas činí, neboť se jim ke státním dotacím během roku tu více, tu méně úspěšně daří nějaký ten milion či desetimilion z MK ještě dostat.

Staněk ještě v únoru, než se pod ním začalo třást křeslo, na tiskové konferenci řekl, že bude pro rok 2020 požadovat navýšení rozpočtu o 2,4 miliardy korun proti rozpočtu schválenému na loňský rok až na více než 17 miliard korun. Ke konci května Staněk rezignoval pod tlakem nejen odborné veřejnosti, ale i své strany. Patová situace především kvůli prezidentovi Zemanovi trvala několik měsíců, až nakonec do ministerského křesla usedl někdejší šéf diplomacie Lubomír Zaorálek.

Během turbulencí v resortu se při sestavování rozpočtu začalo mluvit o zcela jiné sumě pro MK, než kterou sliboval Staněk – mělo to být jen něco málo přes 14 miliard, tedy půlmiliardový meziroční propad. Plánované snížení kritizoval kdekdo od pořadatelů velkých festivalů až po odboráře, a když v době vyčerpávajícího hledání Staňkova nástupce vedl úřad ekonomický náměstek René Schreier, vyjednal s ministryní financí několik stamilionů navíc. Nakonec by mělo MK letos hospodařit se zhruba 15,25 miliardy korun.

Částka je asi o půl miliardy vyšší než v loňském rozpočtu. Fakticky ale činí 12 miliard, přibližně 3,26 miliardy letos činí výdaje spojené s církvemi, částka zahrnuje zhruba miliardu na činnost církví a peněžité vyrovnání přes dvě miliardy korun za nevydaný majetek. Přestože peníze pro církve každoročně pouze opticky zvyšují rozpočet MK, agendu si žádný jiný resort nechce převzít. Na příspěvkové organizace by mělo jít skoro 8,2 miliardy, na samotný provoz pak přes pět miliard korun, což je zhruba stejně jako loni. Celková suma na tyto státem zřizované instituce je ale o půl miliardy vyšší než loni, peníze by měly jít zejména na platy – pracovníkům divadel, muzeí či knihoven i ostatních příspěvkových organizací by se měl od ledna zvednout výdělek nejméně o 1830 až 3180 korun podle jejich odbornosti a praxe. Na Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se platí rekonstrukce a novostavby sídel státních kulturních institucí, půjde letos 1,5 miliardy korun, přibližně stejně jako loni.

Většina ministrů kultury se při komentáři výše rozpočtu resortu soustředí buď na památky nebo na živé umění, případně své zájmy střídají dle potřeby. Obě tyto oblasti označují jako dlouhodobě podfinancované, i když v posledních letech peníze plynoucí do nich prostřednictvím dotačních programů rostou. Rubrika kulturní služby, pod níž se podpora živého umění skrývá, loni disponovala podle webu MK sumou 743 miliony, předloni 763 miliony korun. V návrhu rozpočtu taktéž na webu stojí, že na živé umění by mělo letos jít 727 milionů korun. MK ale říká, že suma na živé umění by mohla dosáhnout až 880 milionů korun, tedy asi o 130 milionů korun víc než loni. Vláda původně v návrhu rozpočtu počítala s částkou 647 milionů korun, tedy o 95 milionů méně než letos. Náměstek ministra kultury René Schreier v létě uvedl, že vyjednal 727 milionů korun a dalších 150 milionů korun by se do letošního roku mělo na živé umění převést z peněz, které se podařilo ušetřit loni.

Na programy spojené s obnovou památek šlo loni 812 milionů korun, o 37 milionů více než předloni; návrh rozpočtu na rok 2020 počítá se sumou 761 milion korun. Jednotlivé kapitoly rozpočtu se meziročně většinou příliš neliší, rozdíly v minulosti vyplývaly zejména z toho, zda se čerpaly či nikoli dotace z EU, nebo zda se aktuálně utrácely peníze na rekonstrukce či stavby, o kterých vláda rozhodla. Loni a letos se v porovnání s jinými kapitolami výrazně zvedla částka, kterou stát poskytl na opravy a obnovu regionálních kulturních zařízení – zatímco předloni to bylo 27 milionů, loni o čtvrtmiliardu více, 277 milionů, a na letošek se plánuje 267 milionů. Za posledních deset let částka, kterou stát do mimopražských divadel, galerií či muzeí posílal na to, aby mohly opravovat či přestavovat svá sídla, nepřekročila 75 milionů korun, v roce 2015 šlo o pouhých 12,7 milionu korun. Poté, co se před několika lety zvedla a dosud se na relativně vysoké úrovni drží částka, kterou MK podporuje divadla a orchestry v regionech, to může být další známka toho, že stát vnímá jako důležitou i kulturu, která vzniká a je konzumována mimo Prahu.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné