S kůží do Benátek

Karolina Jirkalová zprávy leden 2007

Praha – Českou republiku bude na letošním bienále v Benátkách reprezentovat dvaačtyřicetiletá výtvarnice Irena Jůzová. Její projekt Kolekce – série vybrala jednomyslně odborná komise z 20 přihlášených návrhů. Instalace vytváří iluzi luxusního obchodu, kde jsou v elegantních vitrínách vystaveny bílé odlitky autorčina těla. „Projekt neobyčejně citlivým a účinným způsobem pojednává vztah mezi konzumním vnějškem a lidským soukromým,“ komentuje výběr ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Tomáš Vlček, který je hlavním kurátorem našeho pavilonu.

Jůzová je absolventkou pražské Akademie, ateliéru monumentální tvorby Aleše Veselého. Během studia získala několik ateliérových cen, úspěšná byla i na Evropském bienále mladých umělců v Grenoblu. V roce 1992 stála spolu s Veronikou Bromovou, Kateřinou Vincourovou a dalšími u zrodu tzv. Ženských domovů. V polovině 90. let na sebe upozornila samostatnou výstavou ve Špálově galerii i instalací na Bienále mladých v Domě U Zvonu. V posledních letech ale o sobě příliš vědět nedávala.

Proti rozhodnutí komise se ostře ohradil výtvarník Jiří David, který se výběrového řízení účastnil s vlastním projektem. „Věřil jsem, že do Českého pavilonu se vybírají umělci, jejichž dosavadní práce má za sebou jistou i mezinárodní zkušenost, práci, která odráží dlouhodobější kvalitní úroveň. Rozhodnutí komise v čele s M. Knížákem je velmi politické a pro českou scénu signifikantní.“ Tvorbu Jůzové David označuje za „kvalitativně nevýraznou i v rámci českého kontextu“.

„Hodnotili jsme návrhy, ne jména. Jůzová odevzdala přesně definovaný projekt, který jsme si uměli představit a který má předpoklady být realizován,“ reaguje na Davidovy výtky jeden z porotců, ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný. Další porotce, ředitel Galerie Klatovy/Klenová Marcel Fišer, dodává, že byl překvapen nízkou kvalitou přihlášených projektů. „Část z nich byla buď nerealizovatelná nebo nedotažená do té míry, aby porotu přesvědčila o tom, že je lze technicky uskutečnit.“

S přístupem poroty, která se rozhodovala jen podle předložených návrhů a nebrala v úvahu kontext předchozí umělcovy tvorby, polemizuje i Vít Havránek ze sdružení Tranzit, který se jako kurátor výběrového řízení rovněž účastnil. „Pokud platí jen to, co je na stole, tak by o tom klidně mohla rozhodovat nějaká reklamka. Od odborníků bych očekával, že budou vidět dál a vezmou v úvahu i to, co výtvarníci ukázali v posledních letech,“ říká Havránek. Samotná Jůzová se k svému výběru necítí potřebu vyjadřovat.

Celý spor – a na tom se obhájci i kritici Jůzové shodnou – je především důsledkem neexistence jasných kritérií, co vlastně chceme v Benátkách vystavovat a proč. „Je to jediná státem financovaná propagace českého umění v zahraničí, ale úroveň organizace a způsob výběru tomu vůbec neodpovídá,“ prohlašuje Havránek. V zadání výběrového řízení se sice podrobně mluví o tom, jestli lze nebo nelze zatlouct do stěny hřebík a že se nesmí zničit terakotová podlaha, ale není tam ani slovo o umění. Chybí téma i jasné kurátorské vedení.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné