Staňkovo odcházení, protesty a Zaorálek

Tomáš Klička zprávy září 2019

ČR – Celý červenec a srpen plnily stránky novin úvahy o tom, kdo nahradí ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), a komentáře k ústavní krizi vyvolané neochotou prezidenta jmenovat na tento post Michala Šmardu (ČSSD). V úterý 27. srpna se novým ministrem kultury nakonec stal Lubomír Zaorálek, volební lídr ČSSD v posledních parlamentních volbách a bývalý ministr zahraničí.

Staněk ve vládě skončil 31. července, těsně před opuštěním úřadu však ještě stihl učinit několik důležitých kroků, které se setkaly s vlnou nevole ze strany odborné veřejnosti. Poslední den ve funkci zrušil památkovou ochranu Hadích lázní v Teplicích, které vlastní jeden ze sponzorů prezidentské kandidatury Miloše Zemana, vypsal výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha (NGP) a krátce před odchodem poslal do připomínkového řízení zákon o památkové péči. Dodatečně ještě vyšlo najevo, že odvolal předsedu Ústřední knihovnické rady Víta Richtera a sedm členů grantové rady pro klasickou hudbu.

Výběrové řízení na generálního ředitele NGP je vypsáno poměrně nestandardně. Uchazeči musejí mít vysokoškolské vzdělání magisterského stupně (nemusí být v oboru), minimálně tříletou praxi v řídící funkci větší kulturní instituce, orientovat se v problematice muzeí a galerií a související legislativě a prokázat znalost dvou světových jazyků. Na základě přihlášek s motivačními dopisy pak blíže nespecifikovaná komise vybere kandidáty pro druhé kolo. Až v tomto druhém kole pak budou kandidáti předkládat svou koncepci fungování galerie do roku 2025. Nový ředitel by měl být jmenován do 29. února příštího roku.

Vůči Staňkovu kroku se záhy začaly ozývat nesouhlasné hlasy. Uměleckohistorická společnost (UHS) publikovala prohlášení, v němž poukazuje na nedodržení předešlých dohod: „V rozporu se závazkem, o němž jednal se zástupci odborné veřejnosti včetně UHS, ministr přistoupil narychlo k tomuto rozhodnutí, aniž by nejprve svolal jím avizovaný a sestavovaný poradní sbor, který měl předem formulovat zadání výběrového řízení, navrhnout složení výběrové komise a její jednací řád i prodiskutovat širší otázky postavení, financování a rozvoje Národní galerie.“

Jako „ukvapené a neprofesionální gesto odcházejícího ministra“, které přímo ohrožuje budoucnost NGP, vnímají takto vyhlášené výběrové řízení také signatáři dopisu K Národní galerii 21. století, který byl publikován na serveru Artalk. Vedle výzvy ke zrušení výběrového řízení v dopise zaznívá trojice požadavků ohledně budoucího fungování NGP. Signatáři, mezi nimiž jsou vysokoškolští pedagogové (Milena ­Bartlová, Marie Klimešová, Tomáš Pospiszyl…) i ředitelé významných oborových institucí (Magdalena Juříková, Tomáš Winter aj.), požadují decentralizaci instituce, která by vedla k demokratickému fungování jednotlivých částí NGP a posílila jejich autonomii. Dále navrhují vznik správní rady, jež by napříště jmenovala a odvolávala ředitele. Oba kroky by podle signatářů měly vzejít z odborných grémií a ideálně ještě předcházet vypsání nového výběrového řízení. Pro jeho zdárný průběh se pak zasazují o sestavení odborné komise. Na prohlášení UHS, ani na dopis K Národní galerii 21. století MK ČR do konce srpna veřejně nereagovalo.

Otevřeným dopisem se odborná veřejnost důrazně ohradila také proti návrhu památkového zákona. Vedoucí většiny tuzemských vysokoškolských uměleckohistorických kateder, rektoři UMPRUM, AVU, prorektor UK, ředitel Ústavu dějin umění AV ČR a předseda UHS odmítli jak znění návrhu, tak způsob jeho přípravy. Vedle kvapnosti a obejití diskuze s odbornou veřejností signatářům zejména vadí, že návrh oslabuje pozici Národního památkového ústavu. Tuto obavu s nimi sdílí i ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. Dalšími problematickými body jsou vyloučení archeologie do zvláštního předpisu a údajné komplikování procesu restaurování památek. Návrh zákona vychází z již dříve odmítnutého návrhu, který do sněmovny před dvěma lety předložil tehdejší ministr Daniel Herman (KDU-ČSL).

Na vznesené námitky bude muset reagovat nový ministr Lubomír Zaorálek. Přestože loni patřil k čelným odpůrcům vstupu ČSSD do vlády s ANO, jeho jmenování ministrem nyní pomohlo ukončit několikaměsíční koaliční krizi. Zkušený politik, bývalý ministr zahraničních věcí ve vládě Bohumila Sobotky a dlouholetý poslanec byl v posledním roce členem sněmovního Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Kulturní politice se nicméně dosud systematičtěji nevěnoval.

Na úvodní tiskové konferenci po nástupu do funkce Zaorálek jako svůj nejurgentnější úkol zmínil vyjednávání o rozpočtu na příští rok, zejména s ohledem na „zpropadeně nízké“ platy v rezortu. „Druhou věcí, kterou budu řešit, jsou urgentní záležitosti, které se objevily v souvislosti s některými institucemi a personálními změnami v nich,“ uvedl. K situaci v NGP dodal: „Zdá se mi, že je třeba vypsat nové výběrové řízení. Oslovím tým odborníků, s nimiž to budu diskutovat.“ Řešit hodlá i situaci Muzea umění Olomouc – na ředitelské místo po odvolaném Michalu Soukupovi ministr Staněk vypsal výběrové řízení již začátkem července. Podobně jako snad všichni jeho předchůdci také nový ministr zopakoval, že je potřeba zlepšit péči o památky. Co se týče památkového zákona, nevyloučil jeho stažení, čeká ale na výsledky připomínkového řízení.

Třiašedesátiletý Zaorálek je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, konkrétně oboru filozofie a ekonomie. Po absolutoriu v 80. letech pracoval jako dramaturg v ostravském studiu Československé televize, kde se podílel například na seriálu Jaroslava Dietla Velké sedlo (1986) o životě vodohospodářů. Na webu ČSSD mezi svými koníčky uvádí ­literaturu.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné